V parku se osvědčuje volný pohyb spojený s jednoduchou hrou. Míč, frisbee nebo skákací guma stačí. Děti potřebují hlavně prostor, ne drahé vybavení. Přineste deku, svačinu v krabičce a dost vody. Piknik na dece bývá pro děti silnější zážitek než restaurace, protože si samy vybírají, co si dají, a mohou kdykoli odběhnout. Na uzavřené zahradě naopak využijte menší prostor k činnostem, které vyžadují klid: pozorování hmyzu, kreslení, hry s vodou v misce nebo schovávanou za keři. Menší prostor znamená méně běhání a více soustředění.

Častou chybou je cpát do ložnice všechno, co se nevejde jinam. Skříně, police, suvenýry a sezónní dekorace vytvářejí vizuální hluk. Přitom stačí málo: nechat na stěnách prázdné místo, které si oko odpočine. Prázdný prostor není plýtvání, je to základ vzdušnosti. Stejně tak záclony a závěsy by měly být co nejjednodušší. Jakýkoli vzor navíc rozbíjí klid a místnost opticky zmenšuje. Když ubere jeden předmět denně, za týden uvidíte rozdíl, který metry nezmění.

Novou podlahu pokládejte až po dokončení tlakových zkoušek a po zaschnutí potěru. U dlažby se lepidlo nesmí nanášet na vlhký podklad. U plovoucí podlahy je nutná podložka, která vyrovná drobné nerovnosti. Starou krytinu nevracejte, pokud byla poškozená nebo nasákla vodou. Raději počítejte s novou. Práce plánujte tak, aby mezi instalatéry a pokládkou podlahy byl čas na vyschnutí a úklid.

Při spádování se vyhněte dvěma typickým chybám. První je nedostatečné zhutnění a vyschnutí podkladu. Pokud se spád vytvoří z příliš mokré směsi, časem popraská. Druhá chyba je zapomenutí na dilataci u stěn. Malá koupelna se více hýbe teplem a vlhkem, takže je potřeba nechat u obvodových stěn malou mezeru a tu vyplnit pružným tmelem, ne tvrdou maltou.

Nejprve zjistěte, kudy nové potrubí povede. Projděte si projekt nebo se domluvte se stavebním dozorem. Stoupačky obvykle vedou v jádru nebo v šachtě u koupelny a kuchyně. Rozvody se často vedou v podlaze nebo v drážkách ve zdi. Podle trasy určete, které místnosti bude nutné vyklidit a kde se bude muset odstranit krytina. Udělejte si značky křídou nebo páskou, ať je vidět, kam se bude zasahovat.

Malá koupelna po rekonstrukci jádra se neobejde bez pečlivého plánování. Jádro znamená, že máte k dispozici jen pár metrů čtverečních a každý centimetr se počítá. Než začnete lepit první obkladačku, musí být hotová hrubá stavba včetně rozvodů a především srovnaná podlaha. Právě na ni se často zapomíná a pak se celý prostor opticky i technicky rozbije.

Při nákupu si prohlédněte švy a obruby. Dvojité prošití a začisté okraje znamenají, že povlečení vydrží stovky praní. Jednoduchý šev se po roce rozpadne. Také zkontrolujte, zda zip není z plastu, který se láme, a zda knoflíky drží pevně. Levné povlečení často ušetří právě na švech a zapínání, což se projeví dřív než vyblednutí.

Co odstranit a co nechat V místě budoucích prostupů odstraňte podlahovou krytinu v pruzích širokých alespoň 30 cm. U plovoucích podlah stačí demontovat jednotlivé lamely a označit si je, aby se daly vrátit zpět. U lepených krytin, jako je linoleum nebo dlažba, počítejte s tím, že se část zničí. Dlažbu se vyplatí řezat úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem, ne sekat. Minimalizujete tím otřesy, které poškozují okolní dlažbu i zdivo.

Na druhý pokus si vezměte méně věcí, ne více. Stačí voda, malý ručník, svačina a přezůvky. Magnesium si na recepci půjčíte nebo koupíte, magnéziové pytlíky po stěně se nedotýkejte, patří lezcům, kteří si je přinesli. Pokud vás po prvním dni něco odradilo, s velkou pravděpodobností to byla únava a přemíra sil, ne samotné lezení. Vraťte se s jasným plánem: tři lehké cesty, žádné přetahování, odejít domů dřív, než přestanete dávat pozor.

Všechny prostupy mezi podlažími utěsněte proti vodě i hluku. Kolem trubek použijte manžety a pružný tmel. Pokud vedou trubky přes obytné místnosti, obalte je zvukovou izolací. Holé potrubí přenáší hluk z ostatních bytů. Po instalaci se drážky vyplní maltou nebo pěnovou hmotou a povrch se srovná do roviny. Nerovnosti větší než 2 mm na metr už dělají problémy při pokládce nové krytiny.

Barva vydrží podle barvení, ne podle odstínu na obalu Nejvíc blednou syté odstíny – tmavě modrá, červená, fialová, černá. U nich platí, že čím tmavší a sytější barva, tím větší riziko vyblednutí. Ptejte se, zda je látka barvená v hmotě (barvivo je součástí vlákna) nebo jen potištěná na povrchu. Povrchový tisk se po pár praních rozpraská a ztratí sytost. Dobrým signálem je, když výrobce uvádí stálost barev na světle a při praní. Pokud takový údaj chybí, berte to jako varování.