Vlhkost, průvan a voda, kterou nikdo neřeš

Nakonec počítejte s tím, že oddělení není jednorázový úkol. Po měsíci zjistíte, že dítěti vadí jiné světlo, že se hromadí papíry na okraji stolu nebo že se do koutku stahují sourozenci. Pravidelná krátká kontrola – jednou za čas projít místo očima dítěte a zeptat se, co mu tam překáží – udrží koutek funkční déle než jakékoli jednorázové přestavování nábytku.

Začněte tím, že krabici postavíte na bok tak, aby původní dno bylo nahoře. Tím získáte přirozený pult ve výšce, na kterou dítě dosáhne. Fixou si naznačte okénko – obdélník asi deset centimetrů od horní hrany. Řez veďte po vnější straně linky, ne po vnitřní, jinak bude okno menší, než jste chtěli. Rohy vyřízněte do oblouku, ostré hrany pořežou dětské ruce. Víko pak ohnejte dozadu a přilepte páskou ke stěně, čímž vznikne stříška. Pokud drží špatně, přišroubujte ho krátkým vrutem – ale jen do místa, kde se dítě nedotkne.

Výsledkem je čitelný log, kde každý commit odpovídá jedné ucelené změně a dá se snadno procházet nástrojem git log --oneline --graph. Když se něco pokazí, git reflog vrátí zpět i smazaný stav. Lineární historie ale není dogma: v některých týmech má smysl merge commity zachovat kvůli dohledatelnosti větších funkcí. Rozhodněte se jednou a držte se toho všichni, jinak vznikne mix, který je horší než kterákoli z obou variant.

Základní postup je tento. Před sloučením si přepnete na cílovou větev a stáhnete aktuální stav. Potom přepnete na svou větev a spustíte git rebase cílová_větev. Git přehraje vaše commity na nový základ a vy jen dokončíte přesun pomocí git merge --ff-only vaše_větev. Tím vznikne lineární historie bez jediného merge commitu. Pokud jste na své větvi pracovali ve více lidech, rebase před sdílením ještě zvládne --interactive, kde můžete commity sloučit, přeřadit nebo přeformulovat zprávy.

Když se dítě učí nebo píše úkoly v prostoru, kde zároveň probíhá běžný rodinný provoz, soustředění se rozpadá během několika minut. Nestačí koupit lepší židli ani přidat lampičku. Rozhodující je, jak jasně je pracovní místo oddělené od zbytku místnosti – zrakem, sluchem i tím, kam dítě odkládá věci.

Druhou možností je „ostrovní přeskakování". Na zem položte obruče nebo je vyznačte křídou do nepravidelné řady. Děti přeskakují z jedné do druhé, ale nesmí se dotknout ničeho mezi nimi. Postupně obruče oddalujete nebo přidáváte směr skoku. Kdo se dotkne země, jde na chvíli stranou a počítá ostatním úspěšné skoky. Tady je důležité hlídat, aby se děti nepředháněly silou. Vždyť jde o přesnost, ne o to, kdo skočí dál. Pokud to necháte bez vysvětlení, začne se to zvrhávat v soutěž o vzdálenost.

Častou chybou je rebase na špatnou větev nebo zapomenutý --ff-only, po kterém stejně vznikne merge commit. Někteří vývojáři také rebasují už pushnuté commity a pak musejí použít force push, což v týmové větvi rozbije kolegům lokální kopie. Pomáhá chránit hlavní větve na serveru a povolit force push jen do osobních větví. Zároveň si nastavte git config pull.rebase true, aby každé git pull rovnou rebasovalo a nedělalo zbytečné merge commity.

Vezmi si vlastní lahev s vodou, malý ručník a magnesium. Magnesium (maglajzna) není jen taková dekorace – bez něj ti budou klouzat ruce po každém druhém chytu. Pokud si ho zatím nekupuješ, půjč si ho na recepci. Dále si vezmi kartáč na chyty, ale pozor: čistit chyty je slušnost, ne povinnost. Když vidíš, že je na chytu maz, přejeď ho kartáčem, ale nedělej z toho hlavní náplň návštěvy. A ještě jedna věc: přezůvky. V lezeckých botách se nechodí na záchod ani do šatny. Boty mají být čisté a suché, jinak kloužou a ničí povrch chytů.

Na co si dát pozor v týmovém provozu Rebase mění hash commitů, takže nikdy nepřepisujte historii větve, kterou už někdo jiný stáhl a postavil na ní práci. Platí to hlavně pro main, develop nebo release větve. Pokud už někdo vaši větev viděl, použijte raději merge a merge commit přijměte. Dále pozor na konflikty: při rebase je řešíte postupně pro každý commit, což je pracnější než jednorázové řešení u merge. Vyplatí se rebasovat často a po malých kusech, ne jednou za týden obří změnu.

Nejprve vyřešte, co všechno se v okolí pracovního místa děje. Pokud je stůl postavený tak, že dítěti proudí za zády televize nebo kuchyňský provoz, každý pohyb ho vytáhne z koncentrace. Ideální je, když dítě sedí čelem ke zdi nebo k oknu s výhledem do klidné části, ne do průchozího místa. Když není jiná možnost, pomůže otočit stůl alespoň o devadesát stupňů a postavit za dítě nízkou polici nebo kus nábytku, který pohledovou linii přeruší.