Základní pravidlo zní: úložný prostor hledejte tam, kde už něco stojí. Postel zabírá největší půdorys, takže prostor pod ní je první místo, které má smysl využít. Úložné postele s výsuvnými zásuvkami vyřeší sezónní oblečení i lůžkoviny, ale pozor na výšku — pokud máte nízkou matraci, zásuvky se budou otevírat špatně a prach se v nich usadí rychleji. Praktičtější bývají úložné boxy vsunuté pod rám, které se vytahují celé. Před koupí si změřte, kolik místa zbývá mezi rámem a podlahou, a nechte rezervu na koberec.

Kolik kráterů vlastně vzniklo a proč některé mizí? Měsíc nemá atmosféru ani tektonické desky, které by povrch neustále přetvářely. Na Zemi vítr, déšť a pohyb kontinentů krátery během milionů let zahladí. Na Měsíci ale eroze téměř neexistuje. Povrch je vystaven jen slabému kosmickému větru a mikrometeoritům, které ho pomalu „obrušují". Proto se zde krátery hromadí po miliardy let a vytvářejí charakteristický děrovaný vzhled.

Začněte barvami. Stěny v jednom odstínu, který je o dvě až tři úrovně světlejší než podlaha. Nemusí to být bílá – vhodná je světle šedá, teplá béžová nebo jemná zelená. Důležité je, aby strop byl stejně světlý nebo světlejší než stěny. Tmavý strop v paneláku s nízkou výškou srazí prostor okamžitě. Vyhněte se dvěma chybám: výrazné barvě na jedné stěně, která ji opticky přiblíží, a barevným přechodům ve stejné místnosti. Každý zlom barev vytvoří horizontální linii, která místnost rozřízne.

Hry, které vzniknou samy První hra je „kolik kroků ujdeš, než ti spadne šiška z hlavy". Dítě si položí šišku na temeno a snaží se jít rovně, aniž by se jí dotklo rukou. Kdo dojde dál, vyhrává. Je to lepší než obyčejné závodění, protože se zapojí celé tělo a děti se smějí, i když prohrají. Další je „hod na pařez" – najděte pařez nebo kámen a házejte šišky z rostoucí vzdálenosti. Nejdřív z blízka, pak udělejte čáru dál. Pozor na to, abyste nestáli v cestě ostatním; ať se háže vždy jedním směrem.

Mikrobiologické riziko je u houby podceňované. Vlhké a teplé prostředí za filtrem je živná půda pro bakterie. Pokud voda stojí delší dobu, například na chatě, první litry po příchodu odpouštějte a filtr propláchněte. U osob s oslabenou imunitou je lepší sáhnout po UV lampě nebo filtru s absolutní membránou, ne po houbě. Pravidelná dezinfekce tělesa filtru a výměna vložky podle návodu jsou minimum, které udrží vodu v pořádku.

Teplota světla rozhoduje o tom, jestli kuchyň působí větší, nebo menší. Studené bílé světlo (kolem 4000 K a výš) rozjasní prostor a zvýší kontrast, ale ve velkém množství působí nemocničně. Teplé světlo pod 3000 K kuchyň zútulní, ale při slabém výkonu ji opticky stáhne. Pro malý prostor se osvědčila kombinace: neutrální celkové světlo kolem 3500–4000 K a teplejší doplňkové světlo nad jídelním koutem. Důležité je, aby všechny zdroje měly podobný odstín – míchání teplých a studených světel vytváří neklid a prostor drobí.

Pokud chcete krátery pozorovat sami, vyberte si dobu kolem první čtvrti nebo poslední čtvrti. Slunce tehdy svítí na povrch pod nízkým úhlem a vrhá dlouhé stíny. Krátery pak vypadají plasticky a snadno rozeznáte jejich okraje i dna. Úplněk je pro pozorování méně vhodný, protože světlo dopadá kolmo a reliéf se zploští. Malý dalekohled s průměrem objektivu kolem 70 až 100 milimetrů už ukáže desítky zajímavých útvarů.

Když jdete do lesa bez batohu plného hraček, děti se nudí jen do chvíle, než pochopí, že les sám je bedna s materiálem. Nejdřív je nechte, ať si samy nasbírají hromádku věcí, které je zaujmou – klacky, šišky, kameny, listy, mech. Nechte je vybrat, co chtějí, a teprve potom jim ukažte, co se s tím dá dělat. Typická chyba rodičů je, že dětem rovnou řeknou, co si mají vzít; tím je připraví o objevování a hra je nebaví. Důležité je taky hlídat, co berou do ruky – suché větve mohou mít ostré hroty a kameny z potoka bývají kluzké.

Častou chybou je domněnka, že krátery vznikly naráz při jedné katastrofě. Ve skutečnosti jde o postupný proces, který trvá dodnes. Další mýtus tvrdí, že Měsíc je mrtvé těleso bez jakýchkoli změn. I když je geologicky klidný, nové malé krátery na něm vznikají neustále. A proč tedy připomíná ementál? Protože díry v sýru jsou také rozmístěné nepravidelně a různě velké. Podobnost je čistě vizuální, ale dobře vystihuje, co na obloze vidíme.

Na klidnější chvíli se hodí „lesní pexeso". Nasbírejte dva stejné listy od různých stromů – dub, buk, lípa, bříza – a položte je na zem obrázkem dolů. Dítě postupně otáčí dva a hledá stejné. Kdo najde dvojici, bere si ji. U menších dětí stačí čtyři dvojice, u větších jich můžete mít i deset. Chyba je sbírat mokré listy, ty se lepí a hra se rozpadne. Lepší je vzít suché a mezi hrami je držet v kapse.