Než se pustíte do jakéhokoli čištění, zkontrolujte, zda kamna vůbec těsní. Vezměte si proužek papíru, zavřete dvířka a zkuste papír vytáhnout. Pokud jde ven bez odporu, těsnění netěsní a kamna budou přisávat falešný vzduch. To se projeví tak, že i při plném otevření vzduchové klapky hoří slabě a spotřeba dřeva roste. Vyměňte těsnicí šňůru, až když jsou dvířka studená a kamna vyčištěná.

Prvním krokem je zjistit, jestli je problém opravdu v sedačce. Sedněte si na ni na deset minut a všímejte si, co se děje s vaším tělem. Jestli se hýždě propadnou níž než kolena, sedák už nemá podporu. Další známka: když vstanete, musíte se rukama odtlačit, protože se nemůžete pohodlně zvednout. Zkuste si také sednout na pevnou židli a porovnat, jestli vás záda bolí stejně. Pokud na židli bolest zmizí, příčina je jasná.

Kde dřevo skladovat, aby skutečně proschlo Největší chyba je naházet dřevo do těsné hromady pod plachtu nebo do garáže. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran. Ideální je venkovní přístřešek otevřený na jižní nebo západní stranu, kde vítr profukuje mezi poleny. Pokud stavíš hromadu na volném prostranství, polož ji na podklad, který izoluje od země – stačí staré palety nebo trámy. Mezi poleny nech mezery, necpě je na sebe. Hromada by neměla být vyšší než dva metry, aby se spodní vrstvy neudusily. Střecha nad hromadou chrání před deštěm, ale nesmí být pevně přilepená k polenům. Plachta přehozená přes celou hromadu je past – zachytí vlhkost, která se odpařuje, a ta steče zpátky dolů.

Typická chyba je cpát dřevěný nábytek do rohů a nechat střed místnosti prázdný. V malém obýváku by měl být střed naopak volný pro pohyb a nábytek umístěný podél stěn. Rohové sestavy vypadají úsporně, ale často blokují průchod a vytvářejí mrtvé zóny, kam se nedostanete s úklidem. Lepší je nechat jeden roh volný a umístit tam třeba jen malý stolek nebo rostlinu.

Podle druhu dřeva se doba sušení liší. Smrk a borovice potřebují asi půl roku, buk a dub klidně rok i déle. Tvrdé dřevo hoří déle a dá víc tepla, ale musí být opravdu suché, jinak se v kamnech jen udí a zanáší komín. Vlhkost poznáš jednoduše: suché poleno je lehké, má světlejší čelo a při úderu o sebe zní dutě. Mokré je těžké, tmavé a zní tupě. Vlhkost se dá změřit vlhkoměrem – pro topení je ideální pod dvacet procent.

Typická chyba je příliš malý spád kvůli tomu, aby práh u dveří nebyl vysoký. Jenže nízký práh znamená, že voda při sprchování přeteče do chodby. Řešením je sprchová vanička zapuštěná do podlahy nebo liniový odtok u stěny, který spád zkrátí na polovinu. Další častá chyba je dlažba položená na suchý beton bez penetrace. Lepidlo pak nevytvoří spoj a po pár měsících dlaždice v rozích odpadnou.

Správné pořadí prací, které rozhoduje o výsledku Nejdřív se dělá hydroizolace včetně manžety kolem vpusti, pak se vyrovná podlaha spádovým potěrem nebo spádovými klíny. Teprve potom se řeže obklad na stěny. Spousta lidí to dělá obráceně a pak zjistí, že jim u vany chybí dva centimetry, aby obklad dosedl na podlahu bez spáry. Pokud je podlaha už hotová a spád chybí, dá se to zachránit jen dodatečným vybroušením kolem vpusti, což je u malé koupelny prakticky nemožné bez poškození hydroizolace.

U malé koupelny se vyplatí zvolit velkoformátovou dlažbu jen do suché části. Ve sprše použijte menší formát, ideálně do deseti centimetrů, protože menší dlaždice kopírují spád lépe a nemusíte je řezat do tvaru vějíře. Řezané hrany kolem vpusti pak méně trpí a spára se snáz utěsní. Velká dlaždice 60 na 60 centimetrů se do spádu ohne jen obtížně a vznikne kolem vpusti schod, kde zůstává voda.

Nejčastější chyba po rekonstrukci jádra není v dlažbě ani v obkladu, ale v tom, že se spádování podlahy řeší až na konci. Malá koupelna má obvykle jeden vpusťový bod a každý centimetr výšky se počítá. Spád se musí naplánovat ještě před tím, než se položí první dlaždice na podlahu, protože určuje, jak vysoko bude sedět obklad na stěnách u vany nebo sprchového koutu. Pokud začnete obkladem od stropu a spádem se budete zabývat později, skončíte s dlaždicemi nařezanými do klínů a s vodou, která místo do odtoku teče ke dveřím.

Nakonec si ohlídejte spáry. V mokré části použijte spárovací hmotu na bázi epoxidu nebo cementu s hydrofobní přísadou, nikdy ne běžnou spárovačku do obýváku. Silikon kolem vpusti a v rozích dělejte neutrálním tmelem, který zůstane pružný. Když budete mít spád i obklad sladěný, voda zmizí sama a vy nebudete muset po každém sprchování vytírat podlahu do sucha.