Materiály měňte, barvy ne. Stejný odstín vypadá jinak na sametu, na lnу a na bavlně. V obýváku často dominuje hrubší tkanina, která vydrží. V ložnici vsaďte na jemnější materiály – satén, percale, jemný len. Barva zůstane, ale prostor se zklidní. Pozor na lesk: lesklé povrchy v ložnici odrážejí světlo a mohou působit rušivě. Matné povrchy jsou pro spánek vhodnější. Stejnou barvu tak přenesete bez toho, aby ložnice kopírovala obývák.

Kartonové krabice od spotřebičů nebo větších zásilek jsou pro dětskou hru lepší než leckterá plastová hračka. Děti si v nich postaví obchod i kuchyňku během odpoledne a můžete jim pomoct jen s vyřezáním otvorů. Klíčové je vybrat dostatečně velkou krabici, aby se do ní dítě vešlo vsedě a mělo prostor na „zboží" i na nádobí. Pro obchod se hodí krabice postavená na výšku, pro kuchyňku spíš na šířku. Než začnete cokoli řezat, položte krabici na podlahu a vyzkoušejte, jestli dítě dosáhne na „pult" i na „police".

Posledním faktorem je světlo a průvan. Rostliny u okna na severní stranu trpí nedostatkem světla a přebytkem vlhkosti. Studený vzduch z okna zase způsobuje popálení listů, které vypadá jako bílé skvrny. Přesuňte rostlinu dál od radiátoru i od otevřeného okna. Dopřejte jí rozptýlené světlo a pravidelný přísun čerstvého vzduchu. Trpělivost a pozorování udělají víc než jakýkoli zázračný prostředek.

Snižte počet barev na dvě plus neutrální základ. V obýváku si můžete dovolit tři až čtyři odstíny, protože přes den ho používají všichni a na chvíli. Ložnice má jediný úkol – usnadnit usnutí. Proto v ní nechte jen jednu výraznější barvu a jednu doplňkovou. Neutrální základ tvoří bílá, krémová nebo světle šedá. Pokud chcete přenést vzor z obýváku, použijte ho jen na malé ploše, například na jednom polštáři. Větší vzorovaná plocha v ložnici ruší.

Proč se halové jevy nedaří vyfotit mobilem Nejčastější chyba je exponovat na jasnou oblohu bez korekce. Fotoaparát i telefon se snaží vyrovnat jas slunce, a tím barvy úplně vymaže. Řešení je jednoduché: použijte ruční expozici a snižte ji o jeden až dva stupně. Pomůže také polarizační filtr, který zvýrazní kontrast mezi ledovými krystaly a modrou oblohou. Další častá chyba je ostrý objektiv namířený přímo do slunce. Vznikne odlesk a halo zmizí. Fotografujte s delším ohniskem a clonou kolem f/8, aby byla kresba jemná.

Světlo rozhoduje o tom, jak barvu uvidíte. V obýváku bývá večer teplé světlo, v ložnici často studené. Než barvu koupíte, zkontrolujte ji při stejné teplotě světla, jakou máte v ložnici. Pokud máte v ložnici studené bílé světlo, teplé odstíny z obýváku budou vypadat jinak. Řešení je jednoduché: vyměňte žárovku za teplejší, nebo barvu vybírejte večer při zapnutém světle. Nikdy nerozhodujte jen podle vzorku v obchodě.

Barevné kruhy a oblouky na obloze vznikají lomem a odrazem světla v ledových krystalech ve vysokých oblacích. Nejsou to duhy po dešti, i když se jim podobají. Halové jevy se objevují nejčastěji v zimě nebo při přechodu fronty, kdy je cirrovitá oblačnost tenká a slunce nízko nad obzorem. Pokud se díváte přímo do slunce bez ochrany, riskujete poškození oka. Stačí se postavit tak, abyste měli slunce za hlavou nebo za ramenem, a jev uvidíte lépe.

Poslední častá chyba je spěch. Halové jevy trvají jen několik minut, někdy i méně. Když je uvidíte, neběžte hned pro stativ. Nejdřív si je prohlédněte a zapamatujte, kde přesně jsou. Pak teprve foťte. A hlavně – nikdy nepoužívejte sluneční brýle jako ochranu při přímém pohledu do slunce. Brýle jsou jen na pohodlí, ne na bezpečnost.

Kromě hal a irizace se na obloze objevují i další úkazy. Korona je barevný prstenec těsně kolem měsíce nebo slunce, vzniká na kapičkách vody v oblacích. Glorioly uvidíte z letadla nebo z hory, když stojíte proti slunci a pod vámi je mlha. Duha po dešti je jiná – světlo se láme v dešťových kapkách, ne v ledu. Všechny tyto jevy mají společné to, že potřebují jasný zdroj světla a vhodné částice v atmosféře.

Irizace je jiný jev než halo. Vypadá jako duhové skvrny na okrajích tenkých oblaků, často ve výšce několika stupňů od slunce. Vzniká ohybem světla na drobných kapičkách nebo krystalech. Irizaci najdete spíš na altokumulech nebo cirrocumulech, ne na cirrech. Je slabší než halo a snadno ji přehlédnete. Pomůže, když si zakryjete slunce rukou nebo stromem. Nikdy se nedívejte přímo do slunce bez certifikovaných brýlí.

Praktický tip: než vyrazíte fotit, zkontrolujte družicové snímky oblačnosti. Hledejte tenkou cirrovitou oblačnost ve výšce nad 6 kilometry. Pokud je obloha pokrytá hustými mraky, halo neuvidíte. Také si všimněte, jestli fouká silný vítr – ten obvykle oblačnost rozfouká a jevy mizí. Naopak stabilní počasí bez větru a s tenkou vysokou oblačností je ideální.