Většina výrobců doporučuje výměnu každé dva roky, bez ohledu na najeté kilometry. U vozidel s vyšším zatížením, jako jsou dodávky nebo auta s přívěsem, je vhodné interval zkrátit na jeden rok. Pokud si nejste jistí, kdy byla kapalina naposledy měněna, nechte ji zkontrolovat testerem. Ten změří obsah vody v kapalině. Hodnota nad 3 % znamená okamžitou výměnu. Tester stojí pár korun a zvládne to i laik.

Druhá chytrá vychytávka se týká obuvi. Boty postavené na podlaze zabírají nejvíc místa a špína se roznáší dál. Skříňový botník se šikmými policemi udrží každý pár zvlášť a díky náklonu zabere méně hloubky. Do úzkých předsíní se hodí výsuvné botníky, které se vysunou jen tehdy, když potřebujete. Pozor na materiál: dřevotříska v mokré předsíni nabobtná, lepší je lakovaný kov nebo plast s odtokovými otvory. Boty nikdy neodkládejte mokré do uzavřené skříně, jinak začnou plesnivět a zapáchat – na to stačí jedna větratelná přihrádka.

Teplota a místo rozhodují víc než délka skladován

Při zkoušení bot vždy stůjte na špičkách a předkloňte se, jako byste sahali na stup. Pata se nesmí zvedat ani uvolňovat. Potom botu na chvíli sundejte a znovu nazujte – pokud vás hned tlačí stejné místo, je to špatně. Další častá chyba je kupovat boty podle čísla, které nosíte v běžné obuvi. Lezecké boty mají jiné značení a každý výrobce šije jinak. Číslo je jen orientační, rozhoduje délka v milimetrech a tvar kopyta.

Kromě halových jevů a irizace existují ještě vzácnější úkazy, jako je například gloriola, což je barevný prstenec kolem stínu pozorovatele na mlze nebo na oblačnosti pod ním. Vzniká zpětným rozptylem světla na kapičkách. Gloriolu nejlépe uvidíte z kopce nebo z letadla, když stojíte zády ke Slunci a před vámi je mlha. Stejně tak můžete narazit na koronu, což je barevný prstenec těsně kolem Měsíce nebo Slunce, způsobený difrakcí na drobných kapičkách. Všechny tyto jevy stojí za to sledovat, protože se objevují nečekaně a jejich pozorování nevyžaduje žádné drahé vybavení.

Pro pozorování platí několik praktických pravidel. Nikdy se nedívejte přímo do Slunce bez filtru, ani při hledání halových jevů. Stačí si zakrýt slunce rukou nebo stromem a sledovat okolí. Nejlepší podmínky nastávají, když je obloha zčásti pokrytá tenkou cirrovitou oblačností a Slunce není vysoko. Vhodná je i doba kolem úplňku, kdy měsíční halo vynikne na tmavé obloze. Fotografovat tyto úkazy lze i běžným fotoaparátem, ale je třeba dát pozor na přeexponování – použijte kratší expozici a clonu alespoň f/8.

Každou skleněnou plochu nejprve obalte bublinkovou fólií, a to dvěma vrstvami. Fólii pokládejte hladkou stranou ke sklu, bublinky ven. Přelepte ji papírovou páskou po celém obvodu, ne jen uprostřed. Potom na všech čtyřech hranách vytvořte silnější ochranný lem – z tvrzeného kartonu, molitanu nebo několika vrstev fólie slepených do pruhu. Rohy přelepte křížem, aby se lem při manipulaci neposunul. Sklo nikdy nebalte do novinového papíru, tiskařská barva se do povrchu otiskne a vlhko ho poškodí.

Barevné úkazy na obloze vznikají takřka výhradně lomem a odrazem světla na ledových krystalech nebo vodních kapkách v atmosféře. Nejčastěji jde o halové jevy, které se objevují ve vysoké cirrovité oblačnosti ve výškách kolem šesti až deseti kilometrů. Právě tam panují teploty hluboko pod bodem mrazu, takže se v oblacích tvoří drobné šestiboké hranolky a destičky ledu. Ty fungují jako miniaturní hranoly a lámejí sluneční paprsky do určitých směrů. Výsledkem je světelný kruh, oblouk nebo skvrna na obloze.

Jak výměnu provést a na co si dát pozor Výměna brzdové kapaliny není složitá, ale vyžaduje čistotu a přesnost. Potřebujete odpovídající typ kapaliny podle normy DOT, kterou předepisuje výrobce vozidla. Nikdy nemíchejte různé typy, například DOT 3 a DOT 5. Základní postup je odvzdušnění pomocí hadičky a nádobky. Začněte u kola nejdále od hlavního válce, obvykle vzadu vpravo. Povolte odvzdušňovací šroub, nechte starou kapalinu vytéct, dolijte novou a šlapejte na pedál, dokud nezačne vytékat čistá kapalina bez bublinek. Celou dobu hlídejte hladinu v nádržce, aby se do systému nedostal vzduch.

Jak je odlišit od duhy a kdy se vydat pozorovat Duha vzniká na vodních kapkách, a proto se objevuje pouze proti Slunci, tedy na opačné straně oblohy, než stojí slunce. Halové jevy naopak najdete kolem Slunce nebo Měsíce, často i v jeho blízkosti. Dalším rozlišovacím znakem je barva. Duha má jasně oddělené spektrální barvy od červené po fialovou, zatímco halové kruhy bývají bledé s nádechem červené na vnitřní straně a modravé na vnější. Irizace neboli duhové zbarvení tenkých oblaků se projevuje jako nepravidelné skvrny pastelových barev na okrajích kumulů nebo altokumulů, obvykle deset až třicet stupňů od Slunce.