Zvláštní pozornost věnujte výškovým policím, které stojí na jiném kusu nábytku, například na psacím stole. I když jsou samostatně stabilní, dítě je může shodit při hře. Lepší je připevnit je ke zdi samostatně, ne je stavět na sebe. Stejně tak komody a skříňky s šuplíky: pokud je dítě otevře a zatáhne, převrhne je i při malé výšce. Kotvit je nutné také.

Nejčastější chyba rodičů je držet sedlo za jízdy příliš dlouho. Dítě se pak spoléhá na vnější oporu a neučí se samo korigovat rovnováhu. Místo toho ho podpořte jen na rozjezd, pak pusťte a jděte vedle. Pokud dítě začne padat, chyťte ho za rameno nebo za bundu, ne za řídítka — ta potřebuje volně otáčet. Další častá chyba je příliš rychlý přesun na silnici nebo do kopce. První týdny jezděte jen po rovině a v klidu, ideálně mimo provoz a mimo psy na volno.

Podestýlka musí být hluboká a suchá. Sláma, hobliny nebo jejich směs, nasypané do vrstvy, která sahá nad hlezenní klouby, izolují od studené podlahy a zároveň pohlcují vlhkost. Průběžně přidávejte čistý materiál a rozhrnujte slepence. Nikdy nechte podestýlku slepit do mokrého škraloupu — to je přesně to místo, kde vznikají omrzliny na běhácích. Pokud je venku opravdu mokro, vyndejte mokrou vrstvu úplně a nahraďte ji suchou.

Nejčastější chyba je, že se spádování řeší až při pokládce dlažby. Jenže hydroizolace musí kopírovat stejný spád jako finální povrch. Pokud se hydroizolace udělá v rovině a dlažba se do spádu dohání silnou vrstvou lepidla, vznikne nerovnoměrně tlustá vrstva, která časem popraská. Hydroizolační stěrka se nanáší ve dvou vrstvách, v rozích se vkládá těsnicí páska a kolem vpusti se použije manžeta. Teprve na vytvrzenou hydroizolaci se lepí dlažba.

Nejprve zjistěte, do jakého materiálu budete vrtat. Do plné cihly nebo betonu stačí hmoždinka s vruty odpovídající velikosti. Do sádrokartonu je potřeba najít nosný profil nebo použít speciální hmoždinky pro duté stěny, které se v otvoru rozepřou a udrží zatížení. Do ytongu a pórobetonu patří hmoždinky pro lehké materiály, klasická hmoždinka se v něm protočí a nedrží. Vždy používejte úchytky dodávané s nábytkem, nebo ocelové L-profily přišroubované k horní části regálu i ke zdi. Šroubujte do nosné konstrukce regálu, ne do tenké zadní desky, která se vytrhne při prvním zatížení.

Křupavý bramborák, který po vytažení z pánve neteče olejem, není náhoda. Většina problémů vzniká už při strouhání a solení. Brambory nastrouhejte najemno, ale ihned je dejte do mísy a promíchejte. Pokud je necháte ležet, pustí vodu a škrob se zředí. Právě zředěný škrob pak v pánvi nasákne tuk a místo křupavé placky vznikne mastná houba. Vodu, která se po chvíli v míse objeví, slijte, ale škrob na dně nechte. Ten je pojivo.

Vodu dávejte v nádobě, kterou lze snadno zbavit ledu, a kontrolujte ji dvakrát denně. Slepice v zimě pijí méně, ale dehydratace snižuje snášení i odolnost. Krmivo doplňte o večerní dávku zrna, které se tráví pomalu a zahřívá. Naopak se vyhněte vydatnému krmení těsně před spaním ve formě kaše, která v mrazu rychle zkysne. Žádné zbytečné zásahy do osvětlení — krátký zimní den je pro slepice přirozený odpočinek, ne problém k řešení.

Poslední a nejčastější chyba: těsné uzavření kurníku, aby „nefoukalo". Bez přístupu vzduchu se v něm do rána udrží vlhkost, amoniak z trusu a slepice dýchají to, co by mělo odcházet komínem. Zazimovaný kurník poznáte podle toho, že je uvnitř suchý, bez zápachu a slepice mají na hřebech suché peří. Když tohle splníte, jaro přijdou v kondici, ne s omrzlinami a záněty dýchacích cest.

Hřady, podestýlka a prostor, který rozhoduje Zkontrolujte hřady. Mají být dostatečně vysoko nad podlahou, ale ne u stropu, aby nad hlavami slepic zůstal prostor pro teplý vzduch. Šířka hřadu kolem čtyř až pěti centimetrů umožní slepici přikrčit se a zakrýt si nohy peřím. Příliš tenká lať nutí ptáka balancovat, příliš široká zase zbytečně chladí břicho. Hřady dejte do jedné roviny, ne nad sebe — slepice níže by dostávaly trusem shora.

Zazimování kurníku není o tom koupit topení a zavřít okna. Slepice jsou na zimu stavěné lépe, než si většina chovatelů myslí. Nejčastější chyby vznikají z přehnané péče, ne z nedbalosti. Průvan, vlhko a přeplněný prostor nadělají víc škody než mráz sám.

Nepřeplňujte kurník. Slepice se v zimě mačkají, aby se zahřály, ale pokud je jich příliš mnoho, nemají kam uhnout před vlhkem od trusu a před agresí silnějších kusů. Větší prostor na ptáka znamená méně dýchacích problémů a méně okousaných hřebenů. Pokud máte možnost, nechte slepicím i v zimě přístup do výběhu. Suchý, bezvětrný den venku je pro ně lepší než celý den v uzavřeném prostoru s vydýchaným vzduchem.