Ultrafialové záření rozkládá řadu aktivních sloučenin během několika týdnů. Proto nikdy nenechávejte lahvičky na parapetu, v koupelně u okna ani na kuchyňské lince, kde na ně svítí slunce. Teplo nad zhruba 25 °C urychluje oxidaci olejů a odpařování těkavých látek z tinktur. Nejlepší je tmavá skříňka v chladnější místnosti, kde teplota nekolísá. Kolísání teplot škodí víc než trvale vyšší teplota, protože podporuje kondenzaci uvnitř nádoby.

Čalounění chytá prach, a to je jeho hlavní slabina. Pravidlo zní: čím výš je čelo nad podlahou, tím méně nečistot nasaje. Kusy sahající až k zemi bývají po roce plné prachu a uvolněných vláken. Vysávejte jednou za dva týdny měkkým kartáčem na nízký výkon, abyste látku nevytahali. Skvrny řešte okamžitě, dokud nezaschnou – nejdřív vyzkoušejte roztok na skrytém místě, třeba na spodní hraně.

Základem je rozdělit úklid na malé celky a přidělit jim pevný čas. Například deset minut po příchodu domů na odložení věcí, pět minut před spaním na kuchyni. Tyto krátké bloky stačí, pokud je dodržíte. Nevýhodou je, že lidé je podceňují a říkají si, že pět minut nic neřeší. Opak je pravdou – právě malé kroky zabrání hromadění nepořádku. Typickou chybou je odkládat úklid na víkend, kdy se nasbírá vše najednou a vzniká tlak.

Univerzální substrát z hobby marketu je pro většinu pokojovek příliš těžký a příliš rašelinový. Drží vodu, slehne se a po pár měsících připomíná bláto. Zamíchejte si vlastní směs: přibližně polovina běžného substrátu, čtvrtina perlitu nebo hrubého písku a čtvrtina kokosového vlákna, kůry nebo keramzitové drti. Tento poměr zůstane vzdušný i po roce. Pro sukulenty a kaktusy zvyšte podíl písku a hrubé složky na dvě třetiny, pro kapradiny a maranty naopak přidejte více kokosu a rašeliny.

Sklo nejdřív očistěte za studena. Popel a saze odstraňte měkkým hadrem nebo novinovým papírem, hrubé nánosy seškrábněte plastovou škrabkou. Když je sklo suché, zkontrolujte ho proti světlu – hledejte praskliny, zejména v rozích a u rámečku. Prasklé sklo se při roztopení roztáhne a může vypadnout. Pokud je sklo jen zakouřené, pomůže vlhký hadr s trochou popela, ale nikdy nepoužívejte ostré předměty nebo agresivní chemii, které poškodí povrch.

Při každém použití myslete na křížovou kontaminaci. Nepoužívejte stejnou kapátko nebo lžičku na různé přípravky, nedolévejte starý olej do nového a nikdy nenasazujte uzávěr špinavý od rukou. Etiketu s datem výroby a použitými bylinami nalepte hned, ne až za půl roku, kdy už nebudete vědět, co v lahvičce je. Pokud se objeví zakalení, zákal u oleje, změna barvy, podivný zápach nebo plíseň na hrdle, přípravek vyhoďte. Nezachraňujte ho přefiltrováním – účinné látky už jsou pryč a některé produkty rozkladu mohou dráždit pokožku.