Univerzální substrát z hobby marketu je pro většinu pokojovek příliš těžký a příliš rašelinový. Drží vodu, slehne se a po pár měsících připomíná bláto. Zamíchejte si vlastní směs: přibližně polovina běžného substrátu, čtvrtina perlitu nebo hrubého písku a čtvrtina kokosového vlákna, kůry nebo keramzitové drti. Tento poměr zůstane vzdušný i po roce. Pro sukulenty a kaktusy zvyšte podíl písku a hrubé složky na dvě třetiny, pro kapradiny a maranty naopak přidejte více kokosu a rašeliny.

Přelití se projevuje žloutnutím nejdřív na spodních listech, měkkými stonky a zatuchlým zápachem z květináče. Když rostlinu vyndáte, kořeny jsou hnědé až černé a rozpadají se v ruce. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné. Řešení je rychlé: vyjměte rostlinu, odstřihněte nůžkami všechny tmavé a mokré kořeny, nechte je proschnout na vzduchu a přesazte do nového substrátu s perlitem nebo pískem. Květináč musí mít na dně otvor a pod ním drenážní vrstvu z keramzitu. Bez odtoku vody se přelití dříve nebo později objeví znovu.

Spíž a lednice se organizují jinak, protože v nich potraviny vydrží jinak dlouho. Ve spíži držte suché zboží v uzavřených nádobách, ne v otevřených sáčcích. Těstoviny, rýže, mouka a luštěniny nasávají vlhkost a pak je napadne mol. Sklenice s víčkem nebo pevné krabice řeší problém lépe než gumičky a svorky. Zásadní je viditelnost: co je vzadu a ve tmě, se zapomene. Proto dejte nové balení vždy dozadu a starší dopředu. Stejné pravidlo platí v lednici, ale s ohledem na teplotní zóny. Nejchladnější je spodní police nad zásuvkou, tam patří maso a ryby. Do dveří nepatří mléko ani vejce – teplota tam kolísá při každém otevření. Vejce nechte v původním obalu, chrání je před pachy i vlhkostí.

Znaky, které opravdu rozhodují U hřibovitých hub tvoří spodní stranu klobouku rourky, nikdy lupeny. To je první hrubé síto: hřib s lupeny neexistuje. U lupenatých hub sledujte, zda lupeny přirůstají ke třeni, zda se dají snadno oddělit od klobouku a jakou mají barvu. Důležitá je i přítomnost nebo nepřítomnost prstenu a pochvy na třeni. Prstenec a pochva patří k nejspolehlivějším znakům u muchomůrek – bílá pochva ukrytá v zemi je typickým varovným signálem, který se při sběru často přehlédne, protože ho zakryje hlína a mech.

Třetí chybou je ponechávání vody v podmisce nebo v obalu květináče. Mnoho lidí zalije rostlinu, voda proteče do podmisky a tam zůstane. Kořeny pak stojí ve vodě a začnou uhnívat. Po každém zalití vylijte přebytečnou vodu z podmisky nejpozději do půl hodiny. Stejně tak nepoužívejte ozdobné obaly bez otvoru, pokud v nich květináč s rostlinou stojí trvale. Pokud chcete mít jistotu, zalévejte rostlinu nad dřezem a nechte vodu volně odtéct.

Doma je uložte odděleně do látkového pytlíku nebo šperkovnice s měkkými přihrádkami. Dva prsteny položené na sobě se poškrábou. Jednou za rok zajděte ke klenotníkovi zkontrolovat upevnění kamenů a případně nechat přeleštit povrch. Pořízení nového lesku není otázkou drahých přípravků, ale spíš pravidelné a šetrné rutiny. Když jí věnujete pár minut týdně, prsteny vydrží vypadat jako v den svatby.

Snubní prsteny nosíte každý den, a proto na nich ulpívá pot, mýdlo, krémy i prach. Nejde jen o vzhled – usazeniny můžou časem narušit povrch kovu i upevnění kamene. Záleží na materiálu: zlato je měkčí a náchylnější k oděrkám, stříbro zase rychleji tmavne. Platina je tvrdší, ale i ona potřebuje pravidelnou údržbu. Prvním krokem je vědět, co máte na prstu, a podle toho volit postup.

Jak často a čím čistit Běžnou špínu stačí odstranit dvakrát týdně. Namočte prsten na deset minut do vlažné vody s kapkou prostředku na nádobí, poté ho jemně přejeďte měkkým zubním kartáčkem, zejména v záhybech pod kamenem. Opláchněte pod tekoucí vodou a vytřete do sucha hadříkem z mikrovlákna. Vyhněte se drhnutí pastou, jedlou sodou nebo práškem na zuby – tyto abrazivní látky udělají na zlatě i stříbře jemné škrábance, které lesk naopak zabijí.

Mezi nejčastější chyby patří odkládání prstenů na okraj umyvadla, nošení při sportu, mytí nádobí nebo práci na zahradě. Kov se ohne, kámen praskne. Stejně škodí i navlékání prstenu přes vlhkou pokožku – může sklouznout a spadnout do odtoku. Sundávejte je před sprchou, plaváním v bazénu i moři. Chlor a sůl nadělají víc škody než běžné nošení.

U stříbrných prstenů se občas objeví černý povlak. Pomůže krátká koupel v roztoku vlažné vody a pár kapek jaru, případně speciální hadřík na stříbro. Nikdy nepoužívejte chlorové čisticí prostředky, aceton ani ředidla. Poškozují nejen kov, ale i lepidlo u kamenů a mohou uvolnit jejich uchycení.