Nejdřív z bot vyndejte tkaničky a stélky. Právě ty drží vlhkost nejdéle a bez jejich oddělení by se proces sušení zbytečně prodloužil. Tkaničky a stélky vysušíte snadno na vzduchu, případně na suchém ručníku. Samotné tenisky pak zbavte hrubých nečistot – stačí suchý kartáč nebo hadřík. Pokud byly boty promočené, naplňte je suchými papírovými utěrkami nebo starými novinami, které nasají vlhkost zevnitř. Noviny vyměňte, jakmile zvlhnou.

Jak poznáte, že síť není tak bezpečná, jak se tváří? Podívejte se na detail sítě v nastavení zařízení. U systému Android nebo iOS najdete informace o typu zabezpečení – pokud je uvedeno „Žádné", „Otevřené" nebo „WEP", je to jasný signál, že se nejedná o síť, přes kterou byste měli posílat citlivé údaje. Další varovný signál je síť, která se tváří jako veřejná, ale nemá žádnou přihlašovací stránku nebo podmínky použití. Většina legitimních veřejných sítí vás po připojení přesměruje na přihlášení nebo alespoň na potvrzení pravidel. Pokud se tak nestane a vy máte okamžitě internet, může jít o past – takzvaný evil twin, který se vydává za síť, kterou znáte.

Pro urychlení můžete použít ventilátor, ale ne horkovzdušnou pistoli. Studený vzduch z ventilátoru urychlí odpařování bez rizika poškození. Boty umístěte tak, aby na ně proudil vzduch rovnoměrně zepředu i zezadu. Pokud sušíte boty s koženým svrškem, nikdy je necpejte novinami příliš natěsno. Kůže by se mohla vytáhnout a ztratit pružnost. U textilních bot naopak noviny pomohou udržet tvar a absorbují i případné pachy.

I když se připojíte k síti, která vypadá zabezpečená (například v hotelu s heslem na recepci), nemáte jistotu, že provoz neodposlouchává někdo další ve stejné síti. Veřejné sítě jsou sdílené médium – kdokoli ve stejné síti může pomocí jednoduchých nástrojů zachytit pakety, které nejsou šifrované. Pokud se tedy připojujete k veřejné Wi-Fi, vyhněte se přihlašování do e-mailu, internetového bankovnictví nebo do aplikací, které obsahují citlivé údaje. Pokud to jinak nejde, použijte mobilní data – ať už přes vlastní hotspot, nebo přímo datové připojení. Mobilní síť je v porovnání s otevřenou Wi-Fi mnohonásobně bezpečnější.

Větrejte při pokojové teplotě, ne na radiátoru Ideální místo pro sušení tenisek je dobře větraná místnost s pokojovou teplotou, bez přímého slunce. Dejte je na mřížku nebo na ručník, aby se vzduch dostal i pod botu. Pokud máte možnost, postavte je vedle otevřeného okna, ale ne na parapet, kde na ně bude svítit slunce. Přímé UV záření bledí barvy, zejména u textilních a syntetických materiálů. Teplota nad 40 °C je pro tenisky nebezpečná – proto ani elektrické sušičky, ani topení.

Při výběru rostlin do stínu vždy sledujte jejich stav. Pokud listy blednou nebo se kroutí, rostlina dostává příliš mnoho světla. Naopak pokud se listy táhnou za světlem a stonky jsou slabé, je místo příliš tmavé. Postupně rostlinu přesouvejte na vhodnější stanoviště, ale vždy po malých krocích, aby si zvykla. Pravidelná kontrola půdy a listů vám pomůže předejít většině problémů.

Když tenisky na první pohled vypadají suché, ještě je neobouvejte. Vnitřní vrstvy a pěna v mezipodešvi zadržují vlhkost mnohem déle. Nechte je proto volně uschnout alespoň 24 hodin, ideálně 48. Před uskladněním zkuste vnitřek prohmatat – pokud cítíte chlad nebo vlhkost, nechte je ještě větrat. Teprve poté vraťte stélky a tkaničky. Tím předejdete vzniku plísní a nepříjemného zápachu, který se z nevysušených bot jen těžko odstraňuje.

Řez bylinek před zimou je dalším důležitým krokem. U dřevnatých druhů, jako je levandule nebo rozmarýn, odstraňte pouze suché a poškozené větvičky. Hluboký řez si nechte až na jaro, protože rostlina potřebuje dostatek zásob v pletivech, aby přežila mrazy. U měkkých bylinek, jako je meduňka nebo máta, můžete stonky zastřihnout na výšku asi deseti centimetrů nad zemí. Zastřižené části nahoďte na substrát jako přirozenou ochranu. Když na jaře začnou růst nové výhonky, staré suché listí jednoduše odstraňte.

Základním znakem nezabezpečené sítě je chybějící šifrování. Otevřete si v telefonu nebo počítači seznam dostupných sítí – u sítě, která nemá zámek, se připojíte bez hesla, ale také bez šifrování dat, která putují mezi vámi a routerem. Pokud síť vyžaduje heslo, ještě to neznamená, že je bezpečná. Důležité je, jaký typ zabezpečení používá. Starší sítě s protokolem WEP jsou dnes považovány za prolomené a útočník může zachytit provoz během pár minut. Bezpečný standard je WPA2 nebo WPA3, ale i WPA2 může být zranitelný, pokud je nastaven slabý text hesla.