Co naopak z kuchyně odstranit, aby se lépe pracovalo Mikrovlnka na lince zabere cennou pracovní plochu. Pokud ji používáte denně, postavte ji na samostatný stojan pod horní skříňku, a to tak, aby spodní hrana zůstala aspoň padesát centimetrů nad deskou. Tím uvolníte místo pro krájení i přípravu jídel. Stejně tak sušák na nádobí nad dřezem – když ho nahradíte skládacím, který pověsíte na dvířka, získáte celou polovinu dřezu jako pracovní plochu. Nezapomeňte ale, že dvířka musí polevit závěsy, jinak se brzy prověsí.

Co vás čeká v lezeckém centru a jak se zbavit počátečního ostychu Na recepci se zeptejte na možnost zapůjčení lezeček a na to, jestli je nutná instruktáž. Většinou vám zaměstnanci rádi vysvětlí, jak funguje jištění, a pokud jste úplní začátečníci, doporučte si krátký úvodní kurz. Nebojte se zeptat na cokoli – ostatní lezci si vás nevšímají, každý se soustředí na svůj výkon. Vězte, že i ti, co vypadají jako profesionálové, kdysi začínali od nuly.

Lednici v malé kuchyni nechte tam, kde je. Její přemisťování ke dveřím nebo do předsíně sice zvětší prostor, ale znamená to delší cestu pro suroviny a často i zásah do elektroinstalace. Místo toho dbejte na to, aby se před ní daly plně otevřít dveře. Pokud je kuchyně průchozí, naplánujte uličku širokou aspoň devadesát centimetrů. Jinak budete neustále narážet do otevřené myčky nebo trouby. Až budete mít pocit, že už nic nezbývá, podívejte se nahoru a dolů: sokl pod linkou může skrýt výsuvnou plochou polici na plechy a prkénka, a nad okno se vejde úzká police na sklenice.

Zkuste začít hrou na školku. Děti dostanou za úkol nasbírat pět různých listů, tři klacíky a dva kamínky. Poté si z nich mají postavit domeček pro skřítka. Můžete jim pomoci jen tehdy, když o to samy požádají. Důležité je nezasahovat do jejich plánů – když chtějí mít střechu z mechu, ačkoli by podle vás byla lepší z kůry, nechte je. Učí se tím rozhodovat a přijímat důsledky, i když se výsledek rozpadne.

Největší chybou bývá snaha o dokonale hladkou konzistenci. Broskve se musí odpeckovat, ale slupku můžete klidně nechat. Obsahuje nejvíce pektinu a při krátkém povaření změkne natolik, že ji v džemu ani nepoznáte. Pokud přesto chcete džem bez slupek, spařte ovoce vroucí vodou, oloupejte, ale šupky pak povařte zvlášť ve vodě a vzniklý vývar použijte jako tekutinu do džemu. Tím pektin neztratíte.

Častou chybou je, že rodiče chtějí děti zabavit neustále. Ale klidná chvíle, kdy se jen tak dívají do korun stromů nebo pozorují mravence, je pro ně stejně důležitá jako aktivní hra. Neučíme je tím jen trpělivosti, ale dáváme jim šanci, aby si vytvořily vlastní vnitřní svět. Když pak samy navrhnou hru, kterou jste neznali, je to ten největší úspěch – znamená to, že se naučily bavit se bez vnějšího popudu.

Samotná jízda se obvykle podaří do dvou až tří týdnů pravidelného tréninku. Nejlepší je jezdit každý den krátce, raději než jednou týdně hodinu. Dítě si tak vytvoří svalovou paměť. První jízdy by neměly trvat déle než půl hodiny, aby se nepřetížilo. Až bude umět držet rovnováhu a brzdit, můžete přejít na delší trasy – třeba do parku. Ale i pak ho nenechávejte jet samotného bez dozoru, minimálně do té doby, než bude umět bezpečně zastavit a obejít překážku.

Typický problém prvního lezení je strach z výšky nebo z pádu. Pokud jste jištění, pád je bezpečný – lano vás zachytí. Zkuste si nejprve párkrát vědomě spadnout z nízké výšky, abyste si na ten pocit zvykli. Pokud lezete na boulderingu, kde jste bez lana a nad zemí je jen matrace, platí pravidlo: slezte dolů, nebo skočte kontrolovaně, nikdy neskákejte z velké výšky na paty. Začněte na lehčích cestách – barevné značení na stěně vám napoví obtížnost. Nenechte se zahanbit tím, že lezete po „modré" nebo „zelené"; je to normální.

Jakmile si půjčíte lezečky, pořádně si je nazujte. Měly by těsně obepínat nohu, ale nezpůsobovat ostrou bolest. Pokud vás tlačí víc než pět minut, zkuste větší velikost. Před prvním lezením se protáhněte, hlavně zápěstí a ramena. Na stěně se pohybujte plynule a nedržte se křečovitě – uvolněné prsty a hluboký dech vám pomohou šetřit síly. Mnozí začátečníci dělají chybu, že se snaží zdolat stěnu co nejrychleji. Místo toho se soustřeďte na přesné chyty a na to, abyste stáli na nohách více než na rukou.

Kyselina je pomocník, na který se zapomíná. Špetka kyseliny citronové nebo lžíce citronové šťávy na začátku vaření pomůže uvolnit pektin z buněk ovoce. Bez ní může džem zůstat tekutý, i když ho vaříte dlouho. Naopak převaření je častý problém: džem pak ztmavne, zhořkne a po vychladnutí ztuhne na kámen. Vařte na středním plameni a hlídejte čas, ne ho jen odhadovat.