Připravte si domácí čisticí prostředky z ingrediencí, které běžně máte v kuchyni. Smíchejte v rozprašovači dva díly vody s jedním dílem octa a přidejte pár kapek citronové šťávy – tento roztok výborně čistí sklo, zrcadla i vodovodní baterie. Na mastné skvrny na kuchyňské lince použijte jedlou sodu posypanou na vlhký hadřík. Pozor ale na mramorové desky, ocet by je mohl poškodit – tam sáhněte po jemném mýdle. Vždy roztok nejdřív vyzkoušejte na malém neviditelném místě, a pokud máte doma citlivé povrchy, řiďte se pokyny výrobce.

Začněte tím, že zapojíte děti do úklidu jako do hry. Místo nudného „ukliď si pokoj" zkuste rozdělit místnost na zóny a každé zóně přiřaďte časový limit. Třídění hraček podle barev do různých krabic děti baví víc než pouhé odkládání na polici. Zapojte i nejmenší, ať mají za úkol otřít prach z nízkých poliček vlhkým hadříkem, který si samy namočí do rozpuštěného mýdla. Důležité je, aby každý viděl výsledek hned – třeba lesklý stůl po utření octovým roztokem.

Dalším spolehlivým vodítkem je reakce dužniny po rozříznutí. U modráka dužnina rychle a sytě zmodrá, prakticky okamžitě po kontaktu se vzduchem, a toto zmodrání je intenzivní v celém průřezu. U hřibu satana je dužnina na řezu zpočátku krémová nebo nažloutlá a modrá jen mírně, spíše zelenomodrým nádechem až v oblasti třeně, zatímco dužnina klobouku takřka nemění barvu. Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte řez na třeni – u satana bude ihned cítit nepříjemný, dráždivý zápach, zatímco modrák voní příjemně, houbově a nakysle.

Vytvořte si rodinný plán úklidu, kde má každý svou roli. Například každý večer před spaním si všichni společně vezmou košík na hračky a během pěti minut je vrátí na místo. O víkendu pak můžete společně umýt okna – děti mohou stříkat vodu z rozprašovače a otírat sklo hadříkem z mikrovlákna. Vy pak zvládnete vyšší místa. Pozor na to, aby malé děti nepracovaly s ostrými předměty nebo s horkou vodou. Pokud někdo nechce uklízet, zkuste ho motivovat volbou: „Chceš utřít prach, nebo vyskládat nádobí?" Tak se dítě cítí zodpovědné za rozhodnutí, a ne donucené.

Typickou chybou je vybírat podlahu podle vzorku v obchodě bez ohledu na denní světlo. Dřevo mění svůj vzhled v závislosti na osvětlení a barvě stěn. Přineste si domů vzorky a položte je k nábytku na místo, kde bude podlaha instalována. Podívejte se na ně ráno i večer, při umělém a přirozeném světle. To, co vypadá ve výstavní síni harmonicky, může ve vašem interiéru působit studeně nebo naopak příliš žlutě. Pokud máte pochybnosti, poraďte se s odborníkem, ale vždy s reálnými fotografiemi vašeho nábytku.

Klíčem je stabilní teplota a naprostá ochrana před světlem U olejů vždy používejte tmavé skleněné lahve, ideálně z jantarového nebo zeleného skla. Pokud máte jen čiré sklo, obalte nádobu alobalem nebo ji uložte do neprůhledné krabice. Teplota skladování by se měla pohybovat mezi 5 a 15 °C, proto je nejlepší sklep, spíž nebo lednice. V chladničce se olej může zakalit, ale to není na závadu – stačí ho před použitím nechat pár minut při pokojové teplotě. Vyhněte se místům poblíž trouby, radiátoru nebo na přímém slunci. I krátkodobé přehřátí dramaticky urychlí žluknutí.

Typickou chybou začátečníků je spoléhání se na to, že modrák po uvaření ztratí modrou barvu, takže pokud houba po tepelné úpravě zmodrá, mnozí ji mylně považují za nejedlou. Ve skutečnosti modrák může po spaření zmodrat ještě intenzivněji, a to je v pořádku. Hřib satan se pozná i po tepelné úpravě: vývar nebo omáčka z něj má narůžovělý až oranžový nádech a nepříjemnou, štiplavou chuť, kterou nezakryjete žádným kořením. Pokud si v kterékoli fázi nejste jistí, houbu raději zlikvidujte – i malý kousek satana může způsobit několik dní nepříjemných potíží, které nestojí za experimentování.

Typickou chybou je kontrola čerstvosti „čichem a chuťí" až po měsících skladování. Mnohem lepší je systém štítků: na každou lahvičku napište datum výroby a přesně složení. Oleje obvykle vydrží 2–4 měsíce, pokud jsou dobře uchovávány, tinktury pak 1–2 roky. Pokud olej začne být zakalený, na dně se objeví vločky nebo je cítit plastelínou, okamžitě ho vyhoďte – takový produkt může obsahovat toxiny plísní. U tinktur si všímejte změn barvy a zápachu – pokud se objeví octový nádech, něco se pokazilo.

Nezapomínejte ani na suroviny před výrobou. Čerstvé bylinky musí být naprosto suché, jinak do oleje uvolníte vodu, která podpoří růst bakterií. Při lisování nebo maceraci se držte zásady „méně je někdy více". Kvalitní olej ze za studena lisovaného slunečnicového nebo olivového oleje je stabilnější a neobsahuje žádné přídatné látky. Pokud si nejste jistí kvalitou, připravte menší dávku na zkoušku a sledujte, co se děje během prvních čtrnácti dnů. Teprve pak vyrobte větší množství na delší uskladnění.