Základem je správné změření. V nejnižším místě pod schody obvykle nebývá více než šedesát centimetrů na výšku, takže se sem vejde spíše nízká polička nebo podsedák než klasická židle. Sedací část proto umístěte tam, kde se šikmina začíná zvedat – typicky do vzdálenosti alespoň osmdesát centimetrů od nejnižšího bodu. Do měření zahrňte i tloušťku matrace nebo polštářů. Počítejte s tím, že se člověk potřebuje pohodlně posadit, aniž by se bouchl hlavou o strop.

Výběr správného oleje není věda, ale vyžaduje trochu pozornosti. Připravujete fritované hranolky? Zvolte olej vhodný na fritování, který má bod zakouření nad 200 stupňů a neutrální chuť. Smažíte jen občas? Vystačíte s menším balením kvalitního slunečnicového oleje. Hlavní je nenechat se zlákat cedulkami jako „vhodný na smažení", pokud neuvádějí konkrétní teplotu. Zkuste si doma udělat malý test: až příště olej rozpálíte, přivoňte si. Pokud cítíte nasládlý nebo spálený zápach, raději začněte znova. Jednou zkažený tuk zkazí celý pokrm a může zatížit vaše trávení.

Když se dospělý pacient rozhodne pro fixní rovnátka, první otázka obvykle směřuje k ceně. Ta se ale neodvíjí pouze od délky léčby nebo typu zubního oblouku. Zásadní roli hraje vstupní stav chrupu, který si často necháváme zhodnotit až na ortodontické klinice. Čím dříve je pacient ochoten řešit přetrvávající záněty dásní nebo neléčené kazy, tím menší je rozsah přípravných zákroků a tím nižší může být výsledná částka.

Prostor pod schody do podkroví bývá často odsouzen k roli skladiště. Přitom právě tady, pod šikminou, může vzniknout jedno z nejpříjemnějších míst v domě. Než se ale pustíte do přestavby, promyslete si několik zásadních věcí – od rozměrů až po osvětlení. Bez plánování by se z koutku snadno stalo tmavé úložiště, které nikdo nevyužije.

Římské akvadukty nejsou jen tichými svědky dávné inženýrské dovednosti. Pro moderní vodárenství představují vrcholně poučnou učebnici. Způsob, jakým Římané řešili přepravu vody na velké vzdálenosti, zvládání terénních zlomů a čištění vody, je dodnes funkčním základem mnoha technických řešení. Místo romantického obdivu k ruinám se proto vyplatí podívat se na ně prakticistickýma očima.

Římané filtrovali vodu pískem a štěrkem v usazovacích nádržích před vstupem do města. Tento jednoduchý postup má přímou paralelu v dnešních pomalých pískových filtrech. Při návrhu úpravny vody se vyplatí zařadit předfiltraci alespoň o dvou stupních: nejprve hrubý sběr nečistot, poté jemnou filtraci. Zde častý nedostatek spočívá v dimenzování filtrů na běžný průtok bez ohledu na přívalové deště. Římané měli přepadové nádrže, které odváděly nadbytečnou vodu mimo systém – moderní zařízení by mělo mít automatický bypass, aby při extrémním znečištění nedošlo k zanesení filtračního média.

Když sáhnete po první lahvi v regálu, často rozhoduje cena nebo zvyk. Jenže olej na smažení není univerzální. Každý tuk má jiný bod zakouření, tedy teplotu, při které se začne přepalovat a uvolňovat škodlivé látky. Pokud smažíte na oleji, který se přepaluje, jídlo nasákne spáleninou, zhořkne a ztratí živiny. Základní pravidlo zní: vybírejte podle toho, co připravujete, a hlavně podle toho, jak vysokou teplotu budete používat.

Důležitý je také úhel zapíchnutí. Do kopce zapichujte hole pod ostřejším úhlem, směrem k chodidlu, ale ne přímo svisle. Z kopce zase pod úhlem, který umožní páce pracovat s odporem. Pokud jdete po kluzkém povrchu, použijte na hole gumové koncovky, které zabrání sklouznutí. Kamenné nebo asfaltové cesty vyžadují tvrdé hroty – pamatujte na to, že kovový hrot se v blátě chová jinak než na suché skále.

Nezapomeňte ani na větrání. Pokud je prostor pod schody uzavřený dveřmi nebo závěsem, hrozí, že se zde bude držet vlhkost. To vadí nejen knihám, ale i dřevěným prvkům. Řešením je ponechat koutek otevřený nebo použít dveře s větracími otvory. Pokud je v blízkosti zeď, která sousedí s exteriérem, ověřte, že je suchá – případně ji nechte před úpravami odborně posoudit, abyste předešli vzniku plísní.

Nejvšestrannější volbou pro běžné smažení na pánvi jsou rafinované oleje s vyšším bodem zakouření, jako je slunečnicový, řepkový nebo světlicový. Tyto oleje snášejí teploty kolem 180 až 220 stupňů, takže se hodí na řízky, zeleninu nebo těsta. Naopak panenské oleje, třeba olivový extra virgin, mají nižší bod zakouření, obvykle kolem 160 stupňů. Použijete-li je na přepálení, zničíte jejich chuť a vyloučíte karcinogenní látky. Proto je nechte na studenou kuchyni nebo krátké restování při mírné teplotě.