Běžným chybám se lze vyhnout, pokud budete pravidelně kontrolovat obvod výběhu a kurníku. Po každém dešti nebo silném větru zkontrolujte, zda se neobjevily nové díry. Důležité je také nezapomínat na elektrický ohradník – pokud ho používáte, musí být neustále pod napětím. Vybitá baterie znamená, že je ohradník jen dekorace. A pokud máte slepice na pastvě, volte raději menší, ale dobře oplocené plochy, kde je máte pod kontrolou, než rozlehlý výběh se slabými místy.

Kurník samotný je mnohdy nejslabším článkem. Zkontrolujte, zda dveře a okna těsně doléhají, a zda nemají mezery, kudy se dá prostrčit tlapa. Pes nebo kuna zvládnou otevřít i obyčejnou západku, proto použijte bezpečnostní hák nebo závoru, kterou dravec neotočí. Větrací otvory překryjte pevným pletivem s malými oky – ideálně s průměrem do jednoho centimetru. Slepice potřebují vzduch, ale ne návštěvu kuny, která se prokousává i slabým plastovým pletivem.

Co se stane, když výměnu odložíte Největší riziko představuje vařící kapalina. Při silném brzdění, zejména v kopcích nebo při sportovním stylu jízdy, se teplota třmenů a destiček zvyšuje. Pokud kapalina obsahuje vodu, začne se voda vařit již při nižších teplotách a vytvoří v systému bubliny páry. Vzduch je stlačitelný, takže pedál najednou propadne a brzdný účinek se výrazně sníží. Tento jev se nazývá „fade" a v praxi může znamenat prodlouženou brzdnou dráhu až dvojnásobně. Druhým častým problémem je koroze vnitřních částí brzdových válečků a ABS modulu, která vede k jejich zadírání a netěsnosti. Oprava pak stojí mnohem víc než preventivní výměna kapaliny.

První a nejdůležitější pravidlo zní: nikdy nesbírejte houby, u kterých si nejste jistí. I zkušení houbaři dělají chyby, proto se vyplatí řídit se jednoduchou zásadou – pokud houbu neznáte spolehlivě, nechte ji na místě. Největší riziko představují podobné druhy, které se liší pouze drobnými detaily, jako jsou lupeny, barva výtrusů nebo přítomnost prstenu.

Zazimování kurníku není jen o tom, že zavřete dveře a přidáte podestýlku. Nejde o to vytvořit z kurníku teplou saunu, ale o to, aby v něm nebyla vlhkost, průvan a aby měly slepice dostatek světla. Pokud to podceníte, zaplatíte to na jaře rýmou, poklesem snášky nebo dokonce úhynem. Začněte proto s úklidem a opravami dřív, než přijdou první mrazíky.

Hřady musí být dostatečně široké, aby slepice dosedly celou nohou, a umístěné ve výšce, kde je tepleji. Sedátka opatřete hranou, která zabrání tomu, aby si slepice v zimě namrzaly prsty. Krmivo i voda by měly být v kurníku, ale mimo dosah trusu. Voda nesmí zamrznout, proto ji měňte častěji a používejte napáječky s krytem. Pokud je kurník tmavý, doplňte světlo — krátký zimní den je hlavní příčinou poklesu snášky, ne teplota.

Čemu se vyhnout a na co se spolehnout při sběru Mezi časté chyby patří spoléhání na mýty: že jedovaté houby mají hořkou chuť, že je poznáte podle toho, že je nejí šneci, nebo že měděný předmět zčerná. Tyto pověry nefungují a mohou vést k vážné otravě. Mnohem spolehlivější je naučit se určité skupiny hub. Začněte s druhy, které mají výrazné a nezaměnitelné znaky, jako je hřib smrkový, liška obecná nebo kozák březový. U lišky si všimněte, že má na spodní straně klobouku tupé lišty, ne ostré lupeny, a dužina je pevná a vláknitá.

Před zazimováním zkontrolujte střechu, zda nezatéká, a utěsněte všechny škvíry, kudy profukuje. Pozor ale na to, abyste nenechali otevřené otvory na úrovni hřadů. Vchod můžete chránit záclonkou z igelitu nebo kartonu, která slepice pustí dovnitř, ale udrží studený vzduch venku. Nezapomeňte ani na hnízda — měla by být v nejteplejší části kurníku a vystlaná čistou slámou.

Máte doma úzkou chodbu, kde se každý podzim hromadí bunda na bundě a boty končí v kopě u dveří? Nejde o to, abyste si pořídili další skříň, ale abyste využili prostor, který už máte. Klíčem je myslet vertikálně a využít každý centimetr, který se zdá být ztracený. Začněte tím, že si projdete, co v chodbě skutečně potřebujete, a co vám jen překáží.

Slepice by měly mít možnost se schovat. Keře, husté porosty nebo přístřešek z vlnitého plechu poskytnou úkryt před útokem ze vzduchu. Zároveň ale myslete na to, že úkryt nesmí být příliš tmavý a uzavřený – slepice v něm musí vidět, kam běží. Důležité je také pravidelně stříhat okolní větve, aby dravci neměli přirozené posedávání přímo nad výběhem. Jestřáb si rád sedá na vyšší strom a čeká na vhodný okamžik, takže mu v tom neulehčujte.

Při určování si všímejte celého plodnice: klobouku, lupenů, třeně, dužiny a také místa, kde houba roste. Například muchomůrka zelená má typické zelené tóny, ale může být i bílá, takže barva sama nestačí. Vždy si ověřte, zda má houba pochvu na bázi třeně – to je důležitý znak jedovatých muchomůrek. Pokud pochvu nevidíte, houbu podezřele vyjměte ze země a prohlédněte si ji celou.