Častou chybou je zaměňovat irizaci za duhu nebo za polární záři. Irizace je vždy vázaná na oblak, zatímco duha se objevuje na pozadí dešťových kapek. Polární záře se zase pohybuje a mění tvar. Pokud chcete irizaci vyfotografovat, použijte polarizační filtr, ale pozor – může ji zeslabit. Lepší je fotografovat bez filtru a s krátkým expozičním časem, abyste zachytili jemné barevné přechody.

Když se řekne křeslo do obýváku, většina lidí si představí pohodlné místo na čtení nebo sledování televize. Jenže právě výběr toho správného křesla dokáže pěkně potrápit. Na českých diskusních fórech se denně objevují dotazy na zkušenosti s konkrétními modely, ale odpovědi bývají často rozporuplné. Někdo chválí měkké polstrování, jiný zase nadává na vrzající konstrukci. Jak se v tom vyznat, když každý má jiný vkus?

Po návratu domů projděte celou úrodu znovu. Odstraňte červivé a přestárlé houby, které mohou být těžko stravitelné. Upozorňujeme, že některé jedlé druhy, jako je hřib satan, jsou sice nejedlé, ale při důkladné tepelné úpravě se dají konzumovat – přesto se jim raději vyhněte, pokud si nejste jisti. Vždy houby vařte alespoň dvacet minut, vývar vylijte, protože obsahuje případné toxiny. Toto opatření nezničí všechny jedy, ale snižuje riziko zažívacích potíží.

Pod postel patří ploché boxy na kolečkách, které se dají vysunout jedním tahem. Než je ale koupíte, změřte si výšku pod postelí – mnoho standardních boxů má 20 cm, ale některé postele mají méně. V kuchyni nebo koupelně využijte vnitřní strany dvířek skříněk. Stačí připevnit tenké držáky na koření nebo čistící prostředky. Jen pozor na to, aby se dvířka při zavírání nedřela o police.

Při určování si všímejte celého plodnice: klobouku, lupenů, třeně, dužiny a také místa, kde houba roste. Například muchomůrka zelená má typické zelené tóny, ale může být i bílá, takže barva sama nestačí. Vždy si ověřte, zda má houba pochvu na bázi třeně – to je důležitý znak jedovatých muchomůrek. Pokud pochvu nevidíte, houbu podezřele vyjměte ze země a prohlédněte si ji celou.

Když se na obloze objeví barevný kruh kolem Slunce nebo Měsíce, většina lidí znejistí. Nejde o vzácný úkaz, ale o optický jev, který lze předpovědět a často i vyfotografovat. Základem je přítomnost ledových krystalků v horních vrstvách atmosféry, obvykle v podobě cirrových oblaků. Světlo procházející těmito krystalky se láme a odráží, čímž vznikají barevné prstence, oblouky či světelné sloupy.

Jak rozeznat irizaci od halových jevů Zatímco halo je způsobeno lomem světla na ledových krystalech, irizace vzniká ohybem světla na drobných kapičkách vody nebo ledových částicích. Irizace se projevuje jako pastelové skvrny, často přímo v blízkosti okrajů oblaků, zejména u altocumulus nebo lentikulárních oblaků. Nejlépe ji pozorujete, když je Slunce nízko nad obzorem a vy stojíte zády k němu, případně když je oblak mírně před slunečním diskem.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je koupě jedné univerzální vesty a helmy pro všechno. Na klidné řece pak nosí těžkou kajakářskou helmu, která je zbytečně zahřívá, a na divoké vodě zase lehkou cyklistickou helmu, která jim nesedí a při nárazu se ohne. Druhá častá chyba je nesprávné nastavení. Vesta musí být utažená tak, aby ji nešlo stáhnout přes hlavu, když ji chytíte za ramenní popruhy. Helma zase musí držet i při prudkém zatřesení hlavou. Před každou jízdou si obojí zkontrolujte, protože půjčené vybavení bývá často opotřebované.

Pro předpověď halových jevů sledujte meteorologické modely, které ukazují výskyt cirrové oblačnosti. Když se předpověď zmíní o „cirrus" nebo „cirrostratus", je šance na halo vyšší. Praktickým trikem je také pozorovat, zda kolem Slunce nebo Měsíce vzniká světlý prstenec – to je první signál, že se chystá halo. Pokud se prstenec začne barvit do červena na vnitřní straně a do modra na vnější, máte jistotu, že se jedná o halo o poloměru 22 stupňů.

Před nákupem materiálu si vždy spočítejte tepelnou setrvačnost celé konstrukce. Využijte k tomu odborný software nebo konzultaci s projektantem. Nezaměřujte se pouze na součinitel prostupu tepla (U), který říká, jak rychle teplo uniká, ale i na fázový posun teplotního kmitu – ten ukazuje, jak moc zdivo zbrzdí pronikání tepla. Ideální je, když je fázový posun delší než 10 hodin, což zajistí, že přes den naakumulované teplo nepronikne do interiéru dřív než večer. Tento parametr najdete u některých výrobců v technických listech, ale pro přesný výpočet je vhodné obrátit se na specialistu.