Kam s tím, co už nikdo nechce Pro skutečně nefunkční a neprodejné kousky je určen sběrný dvůr nebo speciální kontejnery na elektroodpad. Ty najdete na většině obecních úřadů, v supermarketech nebo na čerpacích stanicích. Před odvozem si ověřte otevírací dobu a pravidla pro přijímání odpadu – některá místa přijímají jen malé spotřebiče, jiná i velké bílé zboží. Velké spotřebiče, jako jsou ledničky nebo pračky, si můžete objednat k odvozu zdarma v rámci zpětného odběru, pokud kupujete nový výrobek. Tuto službu nabízí prodejci při nákupu, takže se vyplatí se zeptat.

Nejjednodušší cestou, jak se vyhnout plastu i papírovým talířům, je podávat jídlo v jedlých obalech. Skvěle fungují třeba tortilly, listové těsto nebo velké listy salátu jako základ pro jednohubky či malé závitky. Místo klasických misek na dipy použijte vydlabané papriky, okurky nebo cherry rajčata. Hosté tak nemusí používat žádné příbory a po jídle zůstane jen drobek, který lze zkompostovat. Pozor jen na to, aby náplň nebyla příliš tekutá, jinak se obal rychle rozmočí a jídlo ztratí tvar.

Než vytáhnete starý mobil nebo rozbitou rychlovarnou konvici k popelnici, zastavte se. Elektroodpad nepatří do směsného odpadu, ale jeho předání do správného místa nemusí znamenat zbytečnou ztrátu času. Naopak, při troše plánování můžete ušetřit místo, peníze i nervy. Klíčové je vědět, co se vyplatí vrátit do oběhu a co už opravdu patří do sběrného dvora.

Výroba vlastního deodorantu není žádná věda, ale chce to znát pár triků, aby skutečně fungoval a vydržel. Většina kupovaných tyčinek obsahuje hliníkové soli a další látky, kterým se někteří lidé raději vyhýbají. Domácí verze si poradí s potem, ale musíte počítat s tím, že nepotlačí pocení úplně. Je to spíš o neutralizaci zápachu a o tom, aby se bakterie na pokožce nemnožily.

Pokud se rozhodnete pro prodej, postupujte obezřetně. Před prodejem vždy smažte všechna osobní data, obnovte tovární nastavení a vyjměte SIM kartu. U počítačů a notebooků zvažte výměnu baterie nebo disku, což zvýší prodejní cenu. Nezapomeňte, že i nefunkční spotřebiče může koupit některý z výkupců, kteří se specializují na náhradní díly. Vyhnete se tak zbytečné recyklaci a získáte alespoň nějakou částku. Pozor ale na podvodníky, kteří obchodují s vyřazenou elektronikou nelegálně; vybírejte si prověřené firmy s dobrou pověstí.

Nezapomeňte, že přírodní deodorant nezačne účinkovat okamžitě. Tělo si na nový režim zvyká zhruba dva týdny, během kterých se může pot zvýšit. To je normální reakce na to, že pokožka už není blokovaná chemií. Vydržte a po této době se produkce potu vrátí do normálu, jen bez nežádoucího zápachu. Pokud by problémy přetrvávaly, upravte poměr ingrediencí – třeba přidejte více škrobu pro větší suchost.

Pokud chcete podávat teplé jídlo, vsaďte na pokrmy, které se dají jíst rukou. Miniaturní quiche bez formiček upečete přímo v papírových košíčcích na muffiny, ale ty už pak nejde znovu použít. Mnohem lepší je připravit plněné brambory ve slupce, které podržíte v ubrousku z látky, nebo miniaturní karbanátky napíchnuté na dřevěné špejle. Špejle sice nejsou jedlé, ale jsou přírodní a po použití je můžete spálit nebo kompostovat. Vyhněte se ale plastovým špejlim a brčkům, které jsou zbytečným odpadem.

Na co si dát pozor při skladování? Tuhá kosmetika bez vody se obecně nemusí chladit, ale v horkém létě může změknout. Uchovávejte ji v suchu a mimo přímé slunce. Pokud používáte tyčinku na tělo, nechte ji po aplikaci volně oschnout a teprve pak uzavřete víčko. Další častou chybou je míchání plesnivých nebo prošlých surovin. Tuky sice nepotřebují konzervanty, ale i ony mají omezenou trvanlivost – skladujte je na tmavém místě a používejte do jednoho roku od otevření. Dodržíte-li tyto zásady, budete mít domácí kosmetiku, která je funkční a bez zbytečné chemie.

Nejvšestrannější surovinou je obyčejný ocet. Smíchejte ho s vodou v poměru 1:1 a získáte univerzální čistič na okna, zrcadla a vodovodní baterie. Do rozprašovací lahve přidejte pár kapek esenciálního oleje, pokud chcete zmírnit typický octový zápach. Na zaschlé usazeniny vodního kamene použijte ocet neředěný – naneste ho na hadřík, přiložte na postižené místo a nechte působit alespoň patnáct minut. Poté jen opláchněte vodou.

Při výrobě tuhého deodorantu se obejdete bez vosku úplně. Smíchejte stejné díly bambuckého másla a kokosového oleje, přidejte jedlou sodu a kukuřičný škrob v poměru 1:1. Sodu přidávejte opatrně, maximálně 10 % z celkové hmoty – víc způsobí podráždění. Směs vyšlehejte do pěny, uložte do tyčinky a nechte ztuhnout v lednici. Častou chybou je použití příliš velkého množství sody, což má za následek zarudnutí v podpaží. Stejně jako u balzámu platí: vyhněte se přidání vody, jinak se vám deodorant začne rychle kazit.