Nejjednodušší způsob, jak plané rostliny zapojit do vaření, je přidat je tam, kam byste jinak dali špenát nebo listovou petržel. Hrst nasekaných kopřiv nebo bršlice obohatí bramborovou polévku, rizoto, těstoviny nebo míchaná vajíčka. Stačí je spařit vroucí vodou, nechat okapat a přidat až ke konci vaření, aby si zachovaly barvu i živiny. Pokud chcete využít hořké listy pampelišky, namočte je na dvacet minut do studené vody s trochou soli – ztratí část hořkosti a budou příjemnější na chuť.

Různé druhy, různá pravidla: jak poznat, co se vyplatí sbírat Ne všechny plané rostliny chutnají stejně, a proto je dobré znát jejich specifika. Kopřiva je univerzální – hodí se do polévek, nádivek i smoothie, ale vždy ji musíte tepelně upravit, syrová by dráždila. Jitrocel kopinatý má jemně oříškovou chuť a výborně se hodí do salátů nebo na bylinkové máslo. Sedmikráska zase příjemně ozvláštní tvarohové pomazánky a její květy jsou jedlé i dekorativní. Naopak pozor na bršlici – dokud je mladá, chutná jako petržel, ale starší listy jsou silně aromatické a mohou přebít ostatní suroviny.

Když se řekne jedlé plané rostliny, většina z nás si představí sběr na louce nebo v lese. Přitom nejbohatší a nejpohotovější zdroj máme často přímo pod okny – ve vlastní zahradě. Pampeliška, kopřiva, jitrocel, bršlice nebo sedmikráska nerostou jen na zaplevelených záhonech, ale i v trávníku nebo podél plotu. Stačí změnit úhel pohledu a místo boje s plevelem začneme sklízet úrodu, která chutná zajímavěji než lecjaká drahá zelenina.

Dalším praktickým tipem je zpracování většího množství najednou. Natrhané kopřivy nebo bršlici můžete spařit, rozmixovat s trochou oleje a zmrazit v malých porcích – vznikne tak základ, který použijete během zimy do omáček, polévek nebo pomazánek. Podobně funguje i sušení: mladé listy rozložte na papír na suchém a tmavém místě, po pár dnech je nadrťte a skladujte v uzavřené sklenici. Takový domácí „bylinkový prášek" pak stačí lžička do každého jídla.

Při šití se vyhněte dvěma častým chybám. První je použití příliš silné gumy, která se zařezává do stehen – volte měkkou gumu o šířce 5 až 7 mm. Druhou chybou je absence zapínání: plena bez knoflíků nebo suchého zipu se posouvá, což vede k protečení. Pokud nechcete šít knoflíkové dírky, můžete použít patentky, které se lisují kladivem. Další častý průšvih je nedostatečné obšití okrajů – látka se třepí a ztrácí tvar. Vždy všechny okraje zajistěte cikcak stehem nebo overlockem.

Dalším úskalím je stav oblečení. Zkontrolujte zipy, knoflíky a podšívku – oprava drobného defektu je sice možná, ale pokud je zip rozpadlý nebo podšívka potrhaná, nevyplatí se to. Důležité je také prát oblečení po nákupu, a to ideálně na vyšší teplotu, abyste se zbavili případných bakterií. Všímejte si i specifických pachů – parfém nebo prací prášek se z vláken jen těžko dostává.

Druhým krokem je změna nákupních návyků. Když objednáváte kancelářské potřeby, vyhněte se balením po jednotlivých kusech – kupujte hromadně, ale bez zbytečných fólií. Vybírejte sešity z recyklovaného papíru, tužky z nelakovaného dřeva místo plastových propisek a kovové nůžky či pravítka. Typickou chybou je nahradit plastové propisky jednorázovými papírovými tužkami, které ale mají krátkou životnost. Lepší je investovat do jednoho kvalitního pera s vyměnitelným náplněmi, které vydrží i deset let. Pozor také na to, že mnohé výrobky označené jako „eko" mají stejně plastový vnitřek nebo jsou balené v tenké fólii, kterou nelze recyklovat.

Jak zvládnout obědy a kávu bez jednorázových obalů Největší každodenní plastovou zátěží bývá jídlo a pití. Plastové lahve, kelímky od kávy s plastovým víčkem, sáčky od svačin – to vše lze snadno nahradit. Pořiďte do kuchyňky keramické hrnky, skleněné lahve a kovové příbory. Zaměstnancům místo automatů na plastové produkty nabídněte vodu z kohoutku a možnost ohřát si vlastní jídlo ve skleněných nádobách. Typickou chybou je koupit jednorázové „kompostovatelné" kelímky, které vyžadují průmyslovou kompostárnu, ale v běžném odpadu skončí na skládce. Stejně tak je mylné domnívat se, že papírové obaly na svačiny jsou vždy bez plastů – často mají vnitřní polyethylenovou vrstvu, která zabraňuje prosáknutí tuku.

Abyste z nákupu vytěžili maximum, naučte se rozpoznat kvalitu. Otočte kus naruby a zkontrolujte švy – pokud jsou rovné a pevné, je to dobré znamení. Zaměřte se na složení materiálu: přírodní vlákna jako bavlna, len nebo vlna se nosí lépe a déle vydrží. Pozor na skvrny a žmolkování – ty nejdou vždy beze zbytku odstranit, i když použijete sebelepší odstraňovač. Často pomůže vyzkoušet si oblečení přímo v kabince, protože velikosti se u různých značek liší.