Důležité je také promyslet, co dělat, když svačina zůstane nedojedená. Nebuďte zoufalí a nevyhazujte jídlo hned. Můžete zbytky použít jako odpolední svačinu nebo je přidat do večeře – nakrájená zelenina se hodí do polévky, ovoce do kaše. Snažte se také zbytečně neplýtvat obaly. Místo igelitových sáčků používejte včelí vosk nebo opakovaně použitelné krabičky – to je drobnost, která vám ušetří peníze i starosti s odpady. Ranní klid se totiž neodvíjí jen od toho, co máte v krabičce, ale i od toho, jak hladce celý proces funguje.

Začněte mapováním potřeb, ne měřením místnosti Než začnete cokoli stěhovat, posaďte se s dětmi a zeptejte se jich, co ve svém koutku potřebují. Jedno dítě chce klid na čtení, druhé zase prostor na stavění kostek. Zapište si, co je pro každého důležité, a teprve potom přemýšlejte, jak to skloubit. Typická chyba je řešit jen postele a skříně, ale zapomenout na to, že děti potřebují i místo, kde se mohou schovat před sebou navzájem. Tím nemusí být hned samostatný pokoj – stačí dobře umístěný závěs, paraván nebo vysoká police, která opticky oddělí zóny.

Koberec jako největší pomocník proti kročejovému hluku Koberec funguje hlavně na zvuky šířící se podlahou. Nejúčinnější je ten s vlasem – čím delší a hustší vlákna, tím víc hluku pohltí. Smyčkové koberce s krátkým vlasem jsou praktické, ale akusticky výrazně slabší. Pro ložnici nebo obývák zvolte měkký vlněný nebo polypropylenový koberec s výškou vlasu alespoň deset milimetrů. Klíčový je ale podklad. Kvalitní protihluková podložka pod koberec udělá víc než samotný koberec – vybírejte nepromokavou pěnu s vysokou hustotou. Levná a tenká podložka z plsti jen zřídka funguje, takže se vyplatí investovat do robustnější.

Vláčné tvarohové těsto je základ pro buchty i koláče, které mají zůstat měkké i druhý den. Klíčem je správný poměr surovin a hlavně práce s tvarohem. Používejte tvaroh v kostce, ne vaničkový – ten má vyšší podíl vody a těsto pak lepí a vyžaduje více mouky. Ideální je tvaroh odleželý, který přes noc necháte okapat v plátýnku. Čím sušší tvaroh, tím vláčnější a stabilnější výsledek.

Každé dítě by mělo mít vlastní úložný prostor, do kterého nikdo jiný nezasahuje. Může to být skříňka, šuplík nebo box na hračky. Naučte děti, že do cizího území se vstupuje jen s dovolením. Pokud to nejde jinak, rozdělte skříň na dvě poloviny a nalepte na ně jmenovky. Stejně tak rozdělte stůl – pokud je společný, každé dítě by mělo mít svou polovinu, kterou si může ozdobit podle sebe. Vyhněte se situaci, kdy jeden sourozenec zabere celý stůl a druhý se mačká na kraji.

Když už víte, co děti chtějí, rozdělte pokoj na dvě jasně ohraničené části. Nejlepší je použít přirozené dělítko – okno, dveře nebo pevnou stěnu. Pokud to nejde, sáhněte po vysoké knihovně, kterou postavíte kolmo ke zdi. Taková police plní dvojí funkci: odděluje prostor a zároveň nabízí úložné místo pro každé dítě. Dbejte na to, aby měla obě strany stejně světla a přístupu k oknu. Dítě, které sedí ve stínu, se bude cítit ukřivděně.

Dělení pokoje mezi sourozence je citlivá disciplína. Nejde jen o to, kam postavit postele, ale hlavně o to, aby každé dítě mělo místo, které může ovlivnit a které nikdo jiný neobsadí. Bez jasných hranic vznikají konflikty, které se pak táhnou celé dětství. Naštěstí existuje několik osvědčených způsobů, jak prostor rozdělit tak, aby fungoval pro obě strany.

Dalším místem, kde se často ztrácí peníze, jsou neplánované nákupy v supermarketu. Pokud chodíte nakupovat bez seznamu a s prázdným žaludkem, je téměř jisté, že nakoupíte víc, než potřebujete. Zaveďte si pravidlo: jeden nákup týdně s předem připraveným seznamem a rozpočtem. Nezapomínejte ani na srovnání cen v různých obchodech, ale nehoňte se za slevovými akcemi, které vás nutí koupit věci, které byste jinak nekoupili.

Častá chyba je koupit jeden velký koberec na střed místnosti a nechat okraje holé. Hluk se šíří hlavně podél zdí, proto je lepší pokrýt co největší plochu, případně položit koberec až ke stěnám. Pokud nechcete koberec po celé místnosti, zkombinujte ho s běhounem v nejfrekventovanější oblasti a přidejte interiérové textilie – těžké závěsy, čalouněný nábytek a textilní panely na zeď. Čím více měkkých povrchů v bytě máte, tím méně odrazů zvuku vzniká.

Základ těsta tvoří hladká mouka, máslo, cukr, vejce, kypřicí prášek a špetka soli. Na 500 g mouky použijte 250 g tvarohu, 100 g změklého másla, 50 g cukru krupice a jedno vejce. Máslo nikdy nerozpouštějte, jen ho nechte změknout na lince. Do suchých surovin přidejte tvaroh, máslo a vejce a zpracujte rychle, jen do spojení. Dlouhé hnětení aktivuje lepek, těsto pak ztuhne a buchty budou tvrdé.