Základním principem je oddělení plovoucí podlahy od nosné konstrukce. To znamená, že na strop se položí pružná vrstva, nejčastěji z minerální vlny nebo speciálního pěnového polystyrenu, a na ni se teprve nalije anhydritový nebo cementový potěr. Tuto vrstvu nelze vynechat ani nahradit tenkou fólií. Tloušťka izolace by měla být alespoň dva až tři centimetry; u velmi náročných prostor se používají i silnější vrstvy. Pozor na to, že izolace musí být položená souvisle, bez mezer a přesahů, které by umožnily přenos zvuku.

Důležité je také vědět, že měření spotřeby se liší podle typu zátěže. Většina zásuvek měří jen indukční zátěž (například žárovky, spotřebiče s motorem), ale některé mají problém s kapacitními zátěžemi, jako jsou spínané zdroje u notebooků nebo LED osvětlení. Před nákupem si proto ověřte, zda zásuvka umí měřit i takzvaný jalový výkon. Jinak se vám může stát, že naměřené hodnoty budou zkreslené a úspory pak spočítáte špatně.

U starších panelových domů platí, že některé typy lodžií nejsou na zasklení stavebně připravené. Nosná konstrukce zábradlí, případně boční stěny, nemusí unést hmotnost hliníkových nebo plastových rámů se zasklením. To je častý důvod, proč úřady vyžadují statický posudek. Nechte si proto od projektanta spočítat zatížení, a pokud vyjde, že je nutné zesílit kotvení, nešetřete na tom. Levnější varianta bez posudku se může projevit prasklinami ve zdech nebo dokonce uvolněním celé konstrukce.

Na závěr si shrňme typické chyby, kterým se vyhnout. První: kryt objednaný bez změření radiátoru – pak nesedí nebo se musí řezat, což zhoršuje vzhled i funkci. Druhá: montáž s minimálními mezerami pro cirkulaci vzduchu, která topení prakticky zruší. Třetí: volba tmavé barvy, která sice skryje otisky prstů, ale také více pohlcuje teplo a může způsobovat přehřívání povrchu. A čtvrtá: zapomenout na kryt jako na místo, kde se mohou děti zranit – pokud máte možnost, vyzkoušejte, zda se kryt při opření neprohne nebo neposune. Správně zvolený kryt je ten, o kterém po instalaci skoro nevíte – topí se dobře, dítě si na něm neublíží a vy ho nemusíte denně opravovat. Věnujte výběru čas a nedejte jen na první dojem. Pak se vyhnete zbytečným opravám i nepříjemným diskusím v rodině.

Nakonec si dejte pozor na časté chyby, které dělají i zkušení uživatelé. Jednak mnozí zapojí zásuvku za lednici, ale místo měření jen sledují živou spotřebu a zapomenou si uložit data pro srovnání. Pak nevědí, jestli se něco změnilo. Druhou častou chybou je ignorování aktualizací firmware – výrobci pravidelně opravují chyby v měření, takže pokud neaktualizujete, vaše data mohou být nepřesná. A konečně, nikdy nekupujte nejlevnější zásuvky bez certifikace. Setkali jsme se s případy, kdy zásuvka bez označení CE začala po roce hořet. Investice do kvalitnějšího kusu se vyplatí.

Scény jsou to, co vás přesvědčí, že chytré osvětlení má smysl. Nejde přitom o nic složitého: scéna je soubor více akcí, které se spustí jedním povolem. Například „Film" – ztlumí hlavní světlo na 20 %, rozsvítí LED pásek za televizí a vypne bodovky. Správně nastavené scény šetří čas a zvyšují komfort, ale pozor na logiku. Pokud scénu spouštíte podle času (např. večer v 20:00), měla by být podmínka v automatu, ne v tlačítku vypínače. Vypínačem ovládáte scény ručně, automatem naopak spouštíte scény podle času nebo západu slunce. Častý začátečnický omyl je nastavit časovou scénu tak, že se ve 23:00 rozsvítí světlo v ložnici, i když ještě spíte. Proto vždy přidejte podmínku, že se scéna spustí jen, když je přítomnost detekována nebo když světlo nesvítí.

Základní pravidlo zní: kryt nesmí bránit proudění vzduchu. Radiátor ohřívá vzduch, který stoupá vzhůru, a aby se teplo dostalo do místnosti, musí mít vzduch volnou cestu. V praxi to znamená, že deska krytu by měla být nahoře i dole otevřená, případně mít velké průduchy. Pokud zvolíte model s hustou mřížkou nebo plnou horní deskou, teplo se bude hromadit pod krytem a do pokoje se dostane jen malá část. Typická chyba je nechat kryt až k parapetu – pak se vytvoří tepelný polštář, který ohřívá sklo a rám okna, a ne dětský pokoj. Ideální je mezera alespoň pár centimetrů mezi horní hranou krytu a parapetem.

Největší úspory dosáhnete, když zásuvky využijete k měření nejnáročnějších spotřebičů – lednice, mrazničky, bojleru nebo elektrického topení. Měřte alespoň týden a zapište si hodnoty v různých režimech (např. přes den a v noci). Zjistíte tak, kdy spotřebič žere nejvíc, a můžete jeho provoz posunout do levnějšího tarifu, pokud ho máte. Dalším tipem je vypínání zásuvek v režimu stand-by – mnoho zásuvek umožňuje naplánovat vypnutí na dobu, kdy spotřebič nepoužíváte, čímž ušetříte i 10 % celkové spotřeby domácnosti. Jen pozor: u spotřebičů, které potřebují chladit (lednice), vypínání úplně ne – stačilo by jen měřit a hlídat.