Nebezpečný odpad (baterie, barvy, oleje, zářivky) nikdy nevyhazujte do směsného odpadu ani do lesa. Většina sběrných dvorů ho přijímá zdarma, ale musíte ho mít oddělený a označený. Na chatě si vytvořte malou krabici, kam takový odpad ukládáte, a odvážejte ji při každé návštěvě nejbližšího sběrného místa. Pozor na zbytky chemikálií – je třeba je předat odevzdávacímu místu v originálních obalech, bez smíchání. U plynů a aerosolů se informujte na konkrétních pravidlech, protože některé druhy se přijímají jen v určité dny.

Kuchyně není jen místem pro vaření, ale také zdrojem účinné přírodní kosmetiky. Mnoho surovin, které běžně používáte při pečení či vaření, dokáže nahradit drahé krémy, masky nebo peelingy. Nemusíte kupovat nic speciálního – stačí sáhnout po medu, ovesných vločkách, kokosovém oleji, citronu, jedlé sodě, olivovém oleji nebo kávě. Každá z nich má specifické účinky a při správném použití může výrazně zlepšit stav pleti, vlasů i nehtů.

Na utírání skla a lesklých povrchů se vyplatí staré bavlněné tričko nebo povlečení nastříhané na menší kusy. Tyto hadry mají tu výhodu, že nepouští vlákna a po dokonalém vysušení nezanechávají šmouhy. Pokud potřebujete něco savějšího, sáhněte po vlněných plstěných podložkách, které můžete tvarovat a použít jako houbu. Problém často nastává, když chcete vylít vývar nebo scedit zeleninu – místo utěrky použijte jemné sítko nebo plátýnko, které po použití vymácháte a necháte uschnout.

Olivový olej je základem pro domácí tělové máslo. Vyšlehejte ho s trochou včelího vosku (rozpuštěného ve vodní lázni) a pár kapkami esenciálního oleje podle vůně. Tato směs skvěle promastí suchou pokožku po sprchování a vydrží vám v lednici i tři týdny. Hlavní chyba, které se lidé dopouštějí, je použití oleje na vlhkou pokožku – olej se pak nespojí s kůží, ale zůstane na povrchu a zanechá mastný film.

Zelený odpad z chaty je nejlepší zpracovat přímo na místě. Pořiďte si kompostér nebo si vyhraďte roh pozemku, kde budete zakládat kompost. Hlídejte, aby kompost nebyl příliš mokrý ani suchý – pomáhá ho občas prohodit a přidat suchý materiál, jako je listí nebo papír. Vyvarujte se kompostování masa, mléčných výrobků nebo pecek, které přitahují hlodavce. Pokud kompostovat nemůžete (například kvůli malému pozemku), zelený odpad odvezte do sběrného dvora nebo ho použijte jako mulč kolem keřů a stromů.

Nakonec si osvojte pár triků, které utěrky úplně odstraní. Na čištění sporáku použijte kartáč a horkou vodu, na mastnotu ocet se sodou. Sušení bylinek a zeleniny zvládne obyčejná odstředivka na salát. A pokud se vám přece jen stane, že něco rozlijete, použijte starý ručník, který po namočení vyždímáte a pověsíte. Papírové utěrky začnou být zbytečné ve chvíli, kdy si vytvoříte systém, ve kterém má každý hadr své místo a vy víte, kam ho po použití hodit.

Ovesné vločky jsou zase skvělým peelingem pro citlivou pokožku. Rozemleté vločky smíchejte s trochou vody nebo mléka na hustou pastu. Jemně vmasírujte do vlhké pleti krouživými pohyby a opláchněte. Vyhnete se tak podráždění, které způsobují hrubá zrnka z komerčních peelingů. Podobně funguje i jemná kukuřičná mouka, kterou můžete přidat do koupele pro zklidnění svědění.

Jedlá soda je překvapivě účinná na zubní plak. Smíchejte ji s trochou vody na pastu a čistěte zuby jako běžnou pastou. Dělejte to maximálně jednou týdně, soda je abrazivní a při častém používání poškozuje sklovinu. Podobně můžete sodu použít jako suchý šampon – vetřete ji ke kořínkům vlasů, nechte působit pět minut a důkladně vykartáčujte. S tmavými vlasy ale opatrně, zanechává bílý povlak.

Další častou chybou je nákup věcí s drobnými vadami, které si myslíte, že opravíte. Vytržený šev nebo povolený knoflík zvládnete snadno, ale roztržená podšívka u kabátu nebo poškozený zip už vyžadují odborný zásah, který vás vyjde dráž, než byste čekali. Pokud si nejste jisti, že opravu skutečně dotáhnete do konce, raději kus nechte viset. Nezapomeňte, že second hand není jen o ceně, ale o hodnotě – tedy o tom, kolik radosti a užitku vám věc skutečně přinese.

Po zaschnutí poslední vrstvy přichází na řadu broušení. Použijte brusný papír s hrubostí odstupňovanou od hrubšího k jemnějšímu. Brouste krouživými pohyby a průběžně kontrolujte prstem, zda je povrch rovný. Nakonec místo napenetrujte, abyste sjednotili savost podkladu a barva později nesytla jinak než na zbytku stěny. Bez penetrace se často objeví matné fleky, které nejdou přebarvit.

Typickou chybou je kupovat speciální „ekologické" utěrky, které jsou často balené v plastu a dražší než běžné. Vyhněte se také mikrovláknu, které se sice rychle vsákne, ale při praní uvolňuje mikroplasty. Mnohem lepší je investovat do pořádné zásoby bavlněných žínek a hadříků, které vydrží roky. Důležité je nezapomínat, že hadříky potřebují pravidelně větrat a prát – pokud je necháte mokré v koutě, začnou zapáchat a ztratí savost.