Další pastí je spoléhat se na jednorázové obaly, které jsou sice kompostovatelné, ale ve skutečnosti je nezkompostujete. Papírové sáčky od pečiva, které jsou potištěné nebo mají okénko, končí v tříděném odpadu, nikoli na kompostu. Proto je lepší sáčky nevzít vůbec a pečivo si zabalit do vlastní látkové tašky. Stejně tak se vyhněte jednorázovým příborům a kelímkům – i ty „ekologické" vyžadují energii na výrobu a dopravu.

Častou chybou je kupovat si novou „zero waste" výbavu, kterou pak nepoužíváte. Nejdřív si vystačíte s tím, co doma máte – sklenice od okurek, krabičky od másla nebo staré utěrky. Pokud si kupujete novou věc, vybírejte materiál, který můžete snadno umýt a který dlouho vydrží. Také si dejte pozor na to, aby nádoba nebyla příliš těžká nebo neskladná – jinak ji nakonec necháte doma.

Když už svačinu připravujete, myslete na to, co skutečně sníte. Nedělejte si velké porce, které byste museli vyhodit. Nakrájené ovoce pokapejte citronem, aby nezhnědlo, a sýr nebo zeleninu zabalte tak, aby se nerozmačkaly. Pokud svačíte v práci nebo ve škole, najděte si místo, kde můžete nádobu umýt, a berte si ji hned domů. Tím zabráníte tomu, aby se v tašce válely zbytky a plísně.

Sdílený účet pro správu domácnosti, rodinný kalendář nebo společný prostor pro fotky a finance – to vše může výrazně usnadnit chod domácnosti. Jenže pozor: stejný přístup pro všechny členy rodiny s sebou nese i rizika. Než začnete cokoli nastavovat, poraďte se o pravidlech, která budou platit pro všechny. Bez jasné dohody se dříve nebo později objeví nedorozumění.

Když se řekne zero waste cestování, většina lidí si představí jen skleněnou láhev a plátěný sáček na pečivo. Jenže skutečný problém na cestách není jen plastový obal od svačiny, ale i kosmetika, kartáček nebo třeba žiletka. Sestavit funkční kufřík bez jediného plastu je snazší, než se zdá, ale vyžaduje to jiný přístup než pouhé kupování drahých „eko" napodobenin. Základem je promyslet si každou položku tak, aby vydržela měsíce a nezabírala půlku zavazadla.

Jak na výrobu: postup, který zvládnete žehličkou Na výrobu budete potřebovat čistou bavlněnou látku (nejlépe s hustou vazbou), včelí vosk (granule nebo kostku), kousek pryskyřice a pár kapek jojobového oleje. Látku nastříhejte na požadované rozměry – menší kousky na svačiny, větší na pečivo nebo zeleninu. Směs vosku a pryskyřice v poměru zhruba 3:1 rozpusťte ve vodní lázni. Poté látku položte na pečicí papír, štětcem naneste tenkou vrstvu roztoku a přikryjte druhým pečicím papírem. Žehličkou nastavenou na střední teplotu přejíždějte po papíru, dokud se vosk rovnoměrně nevpije do textilie. Nechte vychladnout a zkuste, zda se okraje slepí – pokud ne, přidejte ještě trochu vosku a postup opakujte.

Plánování svačin bez odpadu začíná u nákupu. Místo balených sušenek a jogurtů v plastu sáhněte po surovinách, které si můžete zabalit do vlastních nádob. Pečivo kupujte do látkového sáčku nebo ho nechte dát přímo do košíku, ovoce a zeleninu nespěte do mikrotenových sáčků, ale použijte je na váhu nebo je nechte volně. V obchodě se nebojte odmítnout přebytečný obal – třeba u masa nebo sýrů požádejte, aby vám je zabalili do vlastní krabičky, kterou si přinesete.

Pamatujte, že sdílení účtu není jen o technice, ale hlavně o domluvě. Když si na začátku sednete a nastavíte jasná pravidla, předejdete hádkám a zajistíte, že vám systém bude sloužit, ne naopak. A pokud si nejste jistí některým krokem, nebojte se požádat o pomoc někoho zkušenějšího – věnovat tomu jedno odpoledne se vyplatí.

Na co si dát pozor při balení jídla Největší pastí jsou „eco" sáčky na zip, které vypadají jako látkové, ale jejich vnitřní vrstva je polyesterová. Místo toho použijte obyčejné bavlněné sáčky s voskovým nátěrem – ty však nesmí přijít do styku s horkým jídlem. Na svačinu si vezměte nerezový box s klipem, který nezapáchá a nepraská. Ovoce a zeleninu balte volně, ne do mikrotenových sáčků. Pokud kupujete pečivo v obchodě, noste s sebou vlastní plátěný pytlík na svazování – ne s tkaničkou, ale s knoflíkem, aby se dal snadno zavázat a neroztrhl se.

Pečení bez plastů není o dokonalosti, ale o postupném nahrazování jednorázových pomocníků těmi, které vydrží roky. Nejčastější chybou je sáhnout po silikonových podložkách, které sice neobsahují plast, ale při vyšších teplotách mohou uvolňovat nežádoucí látky. Místo nich se vyplatí investovat do kvalitního ocelového plechu s nepřilnavým povrchem, který při správném použití nevyžaduje žádnou další vrstvu. Pokud pečete na klasickém plechu, stačí ho před každým použitím vytřít kapkou oleje a vysypat hrubou moukou – tato směs vytvoří přirozenou bariéru, která sušenky i chleba spolehlivě oddělí.