Když jsme sundali staré obklady, zjistili jsme, že pod nimi je zeď plná děr a nerovností. Takové věci vždy vyjdou najevo, až když začnete bourat. Počítejte s rezervou v čase i penězích. My jsme dělali chybu, že jsme hned kupovali materiál na nové obklady, aniž bychom věděli, co najdeme pod těmi starými. Nakonec jsme museli dokoupit vyrovnávací hmotu a ještě další tašky.

Z hlediska materiálů se vyhněte příliš porézním kamenům a neleštěné keramice. Na pohled vypadají luxusně, ale každá kapka vody na nich zanechává skvrny. Mnohem praktičtější je lesklá dlažba s protiskluzovým povrchem. U umyvadla se vyplatí zvolit keramiku s hladkým povrchem bez reliéfů, kde se neusazuje vodní kámen. To samé platí pro baterie – matný chrom vypadá dobře, ale otisky prstů na něm jsou vidět okamžitě. Lesklý povrch je v tomto ohledu tolerantnější.

Na závěr zkuste začít s jednodušším řešením – třeba náhradou stávajícího vypínače za vypínač s integrovaným čidlem. To je cenově nejdostupnější varianta, která nevyžaduje žádné stavební práce. Pokud po čase zjistíte, že potřebujete větší pokrytí, můžete přidat samostatné čidlo. Pamatujte, že senzorové osvětlení v koupelně nemá nahrazovat hlavní osvětlení, ale sloužit jako doplňkové, které oceníte při noční návštěvě. Až budete vybírat, všímejte si také hlučnosti relé – některá čidla vydávají slyšitelné cvakání, které v tiché koupelně ruší.

Jak připravit podklad a proč nezapomenout na dilataci Pokud jsou nerovnosti větší, použijte samonivelační stěrku. Betonový podklad nejprve napenetrujte, aby stěrka dobře přilnula a nepopraskala. U dřevěných podlah vyrovnejte případné prohnuté desky nebo je připevněte vruty. Po srovnání nechte podklad důkladně vyschnout – vlhkost by neměla překročit hodnoty doporučené výrobcem lamel. Na suchý a čistý podklad pak položte parozábranu a tepelnou izolaci. Jednotlivé pásy izolace pokládejte na sraz, ale ne přesahujte je přes sebe. Spoje přelepte lepicí páskou, aby se izolace neposouvala.

Při montáži si dejte pozor na výšku čidla nad zemí. Ideální je 180 až 220 centimetrů, ale záleží na konstrukci čidla. Příliš nízko umístěné čidlo ztrácí dosah, příliš vysoko zase může zachytávat pohyb pouze v úzkém pásmu. Vždy respektujte doporučení výrobce, které najdete v přiloženém návodu. Pokud instalujete čidlo do rohu místnosti, počítejte s tím, že zorné pole bude omezené. V takovém případě je lepší použít dva senzory, které se propojí paralelně, nebo použít jedno čidlo s dostatečně širokým úhlem snímání, obvykle 120 až 180 stupňů.

Co se týče úložných prostor, vsadila jsem na otevřené police místo uzavřené skříňky. V praxi to znamená, že věci mám po ruce a nic se nehromadí za dvířky. Jenže otevřené police vyžadují pořádek, jinak působí neupraveně. Pokud nechcete každý den uklídat, zvolte kombinaci – zásuvky pod umyvadlem a jednu skříňku nad toaletou. Klíčové je, aby se všechny pohyblivé části daly snadno čistit. Zapuštěné madlo na dvířkách vypadá elegantně, ale když máte ruce od pěny, špatně se otevírá.

Samotné pokládání začněte od nejdelší stěny, ideálně od rohu. První řadu kladete s distančními klíny u stěny, které zajistí rovnoměrnou mezeru. Lamely spojujte na pero a drážku podélně a na koncích – poklepávejte je přes přiložený špalík, abyste nepoškodili zámky. Jednotlivé řady odsazujte o polovinu délky, aby spoje nevznikaly v jedné přímce. Při pokládání dbejte na to, aby mezi lamelami nezůstaly žádné mezery. Pokud narazíte na nerovnost, je lepší díl vyjmout a znovu začít. Pokládku provádějte při teplotě místnosti okolo dvaceti stupňů a vlhkosti vzduchu mezi čtyřiceti a šedesáti procenty.

Plovoucí podlaha je oblíbená pro rychlou montáž a příjemný vzhled, ale její životnost stojí a padá s přípravou podkladu. Nejčastější chybou je položit lamely na stávající nerovnosti, aniž byste je předtím srovnali. Výsledek? Podlaha začne po pár měsících vrzat, spoje se rozjíždějí a na povrchu se objeví vlny. Než začnete pokládat, věnujte čas kontrole podlahy – stačí dvoumetrová rovná lat‘ a vodováha. Maximální odchylka by neměla přesáhnout dva milimetry na dva metry délky.

Na pořadí prací záleží víc, než si myslíte Druhý velký problém byl, že jsme chtěli ušetřit za malíře a pokojové podlahy jsme položili až úplně na konci. Přitom správné pořadí je: nejdřív všechny mokré procesy (omítky, štuky, malby), potom podlahy a nakonec montáž dveří a kuchyňské linky. My jsme nejdřív položili dlažbu v koupelně a pak při malování na ni ukápli barvu. Zbavili jsme se jí jen těžce a s použitím agresivní chemie.