Praktickým krokem je zkontrolovat gramáž. Kryty s nízkou gramáží (kolem 100–150 g/m²) jsou lehké a skladné, ale při častém používání se rychle opotřebují. Pro nábytek, který budete používat každý den, volte plátno s gramáží alespoň 200 g/m². Pokud jde o rozměry, vždy si změřte nábytek s rezervou – kryt by měl být o pár centimetrů větší, aby se dal pohodlně nasadit a sundat. Nezapomeňte, že po prvním praní se plátno může srazit až o 5 %, takže pokud máte těsný střih, počítejte s tím.

Než se pustíte do demontáže rohové sedačky, ověřte si její skutečné rozměry. Nejde jen o šířku a hloubku, ale také o výšku područek a hloubku sedáku. Tyto hodnoty určují, zda se sedačka vejde do místnosti, do výtahu nebo přes úzké schodiště. Praktickým trikem je změřit si průchozí profil dveří a porovnat ho s největším rozměrem jednotlivých dílů. Většina rohových sedaček se dodává v rozloženém stavu na několik částí, ale i tak může být jeden kus příliš velký na běžné dveře. Pokud plánujete stěhování, raději si vyžádejte přesné rozměry od prodejce a porovnejte je s vaším bytem. Pamatujte, že rezerva alespoň pět centimetrů na každé straně je nutná pro bezpečný průchod bez poškození.

Než začnete, připravte si dostatečně velký kus bublinkové folie. Police by měla být čistá a suchá – mastnota nebo prach způsobí, že folie po skle klouže a neudrží ji na místě. Rozložte folii na rovný povrch, ideálně na koberec nebo karton, aby nedošlo k poškrábání. Bublinky by měly směřovat dovnitř, tedy ke sklu. Polici položte doprostřed folie tak, aby po celém obvodu zůstal přesah alespoň 15 centimetrů.

Typickou chybou je utahování šroubů příliš silou – sklo pak praská pod hlavou šroubu. Vždy utahujte ručně a jen do mírného odporu. Další častou chybou je pokládání těžkých předmětů na kraj desky, který není podepřený nohou. I když je sklo tvrzené, na okraji je nejzranitelnější. Pokud stůl používáte denně, pravidelně kontrolujte, zda nohy nejsou uvolněné a zda podložky drží na místě.

Začněte očištěním každé poličky a lišty od prachu a nečistot. Jemně je otřete suchým hadříkem, aby na povrchu nezůstala žádná zrnka písku nebo drobky, které by mohly při pohybu působit jako brusný papír. Následně obalte každý kus samostatně bublinkovou fólií, a to vždy tak, aby bubliny směřovaly k povrchu a poskytovaly tak nejlepší tlumení nárazů. U tenkých lišt fólii přeložte a zajistěte ji lepicí páskou na několika místech, ne však příliš těsně, aby nedošlo k deformaci materiálu.

Demontáž a manipulace: co dělat, abyste nic nerozbili Při demontáži postupujte vždy podle typu spoje. U kvalitních sedaček bývají díly spojeny kovovými západkami nebo šrouby, u levnějších se používají plastové úchyty, které se snadno vylomí. Než začnete, odstraňte z útrob sedačky všechny polštáře, deky a drobnosti. Pak prohlédněte spodní část — pokud jsou viditelné šrouby, odšroubujte je křížovým šroubovákem. U západek stačí zatlačit na pojistný mechanismus a jemně oddálit díly. Nikdy netahejte za látku nebo pěnu, vždy držte pevný rám. Typickou chybou je demontáž na mokré podlaze nebo koberci, kde se sedačka může posunout a poškodit si nožičky. Doporučuji pracovat ve dvojici, a to zvláště u rohových segmentů, které bývají těžké a neskladné.

Na co si dát pozor při praní a údržbě, aby kryt vydržel Než kryt poprvé použijete, vyperte ho podle pokynů na etiketě, ale vždy na nižší teplotu, než je maximum. Většina plátěných krytů snese 30–40 °C, ale jemnější materiály potřebují 20 °C. Nepoužívejte aviváž, protože narušuje impregnaci a zanechává na látce mastný film, který přitahuje prach. Sušte kryt volně na vzduchu, nikdy na přímém slunci – UV záření ničí vlákna i barvy. Pokud ho musíte žehlit, žehlete z rubové strany a při nízké teplotě, abyste nepoškodili povrch.

Při balení myslete na způsob přepravy. Pokud police ponesete naplocho, měly by být všechny ve stejné orientaci – nikdy je nestavte na hranu. Mezi jednotlivé zabalené police vložte ještě kartonové výplně nebo další vrstvu bublinkové folie, aby nemohly do sebe narazit. Pro lepší fixaci použijte kartonové rohy z odolných desek, které nasunete na zabalené hrany. Zajistěte je lepicí páskou, ale ne příliš utaženou – nadměrný tlak by mohl sklo stlačit a způsobit prasklinu.

Výběr krytu na nabytek z plátna pro opakované použití může být jednodušší, než se zdá, pokud se zaměříte na několik klíčových vlastností. Nejde jen o to, aby se vám látka líbila. Důležité je, jak je plátno tkané, jakou má gramáž a jestli je vhodné pro časté praní. Většina lidí dělá chybu, že kupuje první kryt, který se jim líbí, a teprve po prvním praní zjistí, že se srazil, ztratil barvu nebo se na něm dělají žmolky. Tyto problémy můžete předem vyloučit.