Při manipulaci s jednotlivými díly dbejte na správné držení. Větší bočnice a dveře noste vždy ve svislé poloze, nikdy je nenaklánějte – hrozí zlomení v místě spojů. Pro přepravu si připravte měkké deky a fólii s bublinkovou vrstvou. Každý díl zabalte zvlášť, rohy chraňte rohovými chrániči z tvrdé lepenky. Pokud máte originální kartonáž z nákupu, použijte ji – je přesně uzpůsobená rozměrům.

Přestěhování nebo rekonstrukce často znamená manipulaci s konferenčním stolkem, jehož skleněná deska je náchylnější k poškození, než se zdá. Většina lidí se soustředí pouze na samotnou desku a nohy podcení. Přitom právě spoje mezi deskou a konstrukcí bývají nejslabším místem. Pokud chcete stůl převézt bez úhony, musíte myslet na obojí – na povrch skla i na ochranu nohou před nárazy a tlakem.

Při stěhování nebo i pouhé přestavbě pokoje je komoda jedním z nejzranitelnějších kusů nábytku. Nejčastěji dochází k poškození právě při manipulaci s šuplíky, které se vysunou, zablokují nebo se svým rámem poškrábou čelo skříňky. Není nutné být profesionálním stěhovákem, stačí dodržet pár zásad a věnovat přípravě patnáct minut navíc. Výsledek poznáte podle toho, že nábytek dorazí na místo určení ve stejném stavu, v jakém opustil byt.

Stěhování šatní skříně patří k nejnáročnějším domácím operacím. Než se do ní pustíte, vyprázdněte ji úplně – odstraňte nejen oblečení, ale i police, zásuvky a tyče. Prázdný korpus je sice lehčí, ale i tak s ním musíte zacházet jako s křehkým nákladem. Nejčastější chybou bývá snaha ušetřit čas a skříň rozebrat až na místě určení. To je jistá cesta k poškození zad, dveří i podlahy.

Postupně ohněte karton kolem stolku tak, aby ho obepínal ze všech stran. Rohy kartonu přehněte a zajistěte silnou lepicí páskou, nejlépe balicí. Důležité je, aby mezi kartonem a stolkem nebyla žádná vůle – pokud je, vyplňte ji novinami, starými hadry nebo kousky pěny. Často se stává, že lidé nechají vnitřek příliš volný a stolek se pak uvnitř pohybuje. Tím se zbytečně ničí hrany i povrch. Mezery nikdy nevyplňujte vzduchovými polštářky, které se přilepí na povrch a po vybalení zanechají lepkavé stopy.

Před prvním použitím kryt vždy vyperte, i když to výrobce nedoporučuje. Tím odstraníte apreturu, která způsobuje klouzání, a materiál se mírně srazí do konečné velikosti. Při praní zapněte zipy a suché zipy, abyste nepoškodili jiné části. Sušte volně rozložené na ploše – sušení v bubnu může trvale deformovat elastan. Pokud kryt po vyprání vykazuje záhyby, žehlete ho na nízkou teplotu s párou, ale vyhněte se přímému kontaktu žehličky s gumovými prvky. Při správné péči vám kvalitní kryt vydrží roky bez ztráty vzhledu.

Na co se zaměřit při výběru podle způsobu použití Rozhodujte se podle toho, jak často budete kryt používat. Pokud ho plánujete nasazovat jen na víkendové návštěvy, sáhněte po lehčím plátnu, které snadno složíte do skříně. Pro každodenní ochranu, zejména v domácnosti s dětmi, volte kryt s vyšší gramáží – od 200 gramů na metr čtvereční. Takový materiál vydrží časté praní a neztratí barvu. Také zkontrolujte, zda je kryt opatřený záševky nebo švy, které kopírují rohy nábytku. Bez nich se na rozích vytvoří nevzhledné nařasení, které se při opakovaném použití jen zhoršuje.

Než se pustíte do samotné manipulace, vyprázdněte všechny šuplíky. Nezůstávejte u pouhého vytažení obsahu, ale šuplíky rovnou vyjměte z těla komody. U většiny modelů stačí šuplík vysunout až na doraz a poté mírně nadzvednout přední hranu, čímž se uvolní z pojízdných lišt. U kovových teleskopických výsuvů hledejte plastové pojistky po stranách, které po stisknutí umožní úplné vyjmutí. Pokud narazíte na odpor, nezatlačujte, ale zkuste šuplíkem mírně pohnout do stran – často je to jen špatně nastavená lišta.

Typickou chybou je výběr krytu bez ohledu na typ látky na původním nábytku. Na hladkém potahu z mikrovlákna dobře drží plátno s protiskluzovou úpravou na spodní straně. Na hrubém lnu nebo sametu se naopak vyplatí kryt s jemným žebrováním, které zvyšuje tření. Nikdy nekupujte kryt, který je menší než rozměry nábytku – natáhnete ho sice, ale švy se brzy vydřou a materiál praskne. Větší kryt zase na okrajích přečnívá a vytváří záhyby, které se obtížně narovnávají.

Typické chyby, které vedou k reklamaci a zbytečným opravám Největší chybou je lepení všech dílů dohromady. Pokud použijete lepidlo na spoje, které jdou rozebrat, při dalším stěhování už botník nebudete moci rozmontovat bez poškození. Druhou častou chybou je balení botníku v jedné obří krabici bez vnitřní výplně. Jednotlivé desky se o sebe při převozu třou a odírají povrch. Každý větší díl zabalte zvlášť do bublinkové fólie nebo alespoň do starého prostěradla a rohy vyztužte kartonem.