Na co si dát pozor: mnoho lidí podcení dobu adaptace. První týdny je běžné škrábání jazyka, nadměrné slinění a dočasná porucha výslovnosti. Po každém nasazení nového oblouku se potíže vracejí. Řešením je ortodontický vosk na ostré hrany a nácvik artikulace čtením nahlas. Vyhněte se tvrdým, lepkavým a vláknitým potravinám, které zámky uvolňují – to protáhne léčbu a zvýší náklady na opravy.

Častým omylem je představa, že fixní retainer je ‚bezúdržbový'. Pravdou je, že při špatné hygieně dokáže nadělat víc škody než užitku. Pokud u něj zaznamenáte uvolněný konec drátu, nečekejte, až odpadne úplně. Ihned si domluvte schůzku s ortodontistou. Mezitím se vyhněte tvrdým potravinám, jako jsou oříšky nebo suchary, které by mohly drát ještě víc poškodit. U snímacího retaineru zase hrozí riziko zlomení, pokud ho necháte v kapse bundy nebo ho vystavíte horké vodě.

Na co si dát pozor při jídle a sportu Tužší potraviny, jako jsou jablka, mrkev nebo křupavý chléb, si vždy nakrájejte na malé kousky. Hlodání do tvrdé stravy je nejčastější příčinou uvolněných zámečků. Vyhněte se také karamelům, žvýkačkám a tvrdým bonbónům, které se snadno zaseknou mezi drátky a zámky. Pokud se vám něco přilepí, nepokoušejte se to vyškrábat párátkem – použijte mezizubní kartáček nebo si vypláchněte ústa vodou a počkejte na domácí čištění.

Pokud se bojí otisku, vysvětlete mu, že to je jen hmota připomínající nudle, která chvíli leží na zubech a pak se vyndá. Neříkejte „to nebude bolet" – to dítěti nedává žádnou představu. Místo toho řekněte: „Bude to divné, ale za dvě minuty to skončí." Přesný časový rámec je pro dítě uklidňující. Stejně tak ho dopředu upozorněte na zvuky – vrtačka se používá jen při broušení zubů, ale u rovnátek se častěji ozývá cvakání nebo pískání. Pusťte si doma video s těmito zvuky, aby si na ně zvyklo.

Základem je důkladné čištění po každém jídle. Kartáček s rovnými štětinami nestačí – potřebujete i mezizubní kartáčky, které prostrčíte pod oblouk mezi zámky a dásní. Většina lidí dělá chybu, že se soustředí jen na přední plochy zubů, ale právě místa kolem zámečků a pod drátem jsou nejzrádnější. Pokud nemáte po ruce vodu, alespoň si ústa vypláchněte, ale nezapomeňte, že to nenahradí mechanické odstranění plaku.

Typickou chybou je slibovat odměnu až po nasazení rovnátek. Dítě si pak spojí rovnátka s nutným zlem, které musí „přetrpět". Mnohem lepší je odměnit každý malý krok – už samotnou návštěvu, kde se nic nelepilo, nebo to, že u prvního lepení vydrželo otevřít pusu. Tím posilujete odvahu, ne výsledek. Pokud se bojí bolesti, neříkejte „vůbec to nebolí", protože to je lež, které dítě neuvěří. Přiznejte, že první dny může být tlak nepříjemný, ale že se dá zvládnout měkkou stravou – jogurtem, bramborovou kaší nebo polévkou. A hlavně: řekněte mu, že když ho něco bude opravdu bolet, může to nahlásit vám i ortodontovi.

Pravidelné kontroly u ortodontisty nejsou jen formalitou. Při každé návštěvě se upravují drátky, mění se gumičky a kontroluje se stav zubů a dásní. Zmeškaná kontrola může posunout celý plán léčby o týdny. Pokud si všimnete, že se zámeček uvolnil nebo drát píchá, nečekejte na domluvený termín – objednejte se dříve. Čím dříve problém řešíte, tím méně komplikací vám hrozí.

Největší rozdíl mezi cestováním s rovnátky a bez nich poznáte při jídle. Tvrdé pečivo, oříšky, karamel nebo žvýkačky jsou rizikem nejen pro drátky, ale i pro váš komfort. Místo toho se zaměřte na měkká jídla, která nevyžadují kousání předními zuby – těstoviny, rýži, vařenou zeleninu nebo polévky. Pokud plánujete ochutnávat místní speciality, zjistěte si předem, jestli nejsou příliš tvrdé či lepivé. Typická chyba je spoléhat na to, že „to přece ukousnu". Prasklý zámek uprostřed výletu znamená nejen bolest, ale i nutnost hledat ortodontistu v cizím městě.

Další faktor, který mnoho pacientů podceňuje, je nošení gumiček (elastických tahů). Pokud máte předkus nebo naopak podkus, gumičky propojující horní a dolní čelist jsou nezbytné. Nosí se obvykle 24 hodin denně a sundávají se jen na jídlo a čištění. Pokud gumičky nosíte jen občas, zuby se sice posunou, ale pak se vrátí, a ortodontista často musí celý postup zopakovat. To může přidat klidně půl roku navíc. Pamatujte, že rovnátka sama o sobě nefungují – funguje tlak, který vytváří oblouk a gumičky.

Když se řekne „rovnátka", většina dětí si představí kovové špony, nafouklé tváře a zákaz oblíbených bonbónů. Strach z neznámého je přirozený, ale dá se s ním pracovat dlouho předtím, než se dítě posadí do ortodontického křesla. Klíčem není dítě přesvědčovat, že rovnátka jsou „super zábava", ale dát mu konkrétní informace, které eliminují nejistotu. Děti se bojí hlavně bolesti, ztráty kontroly a toho, že nebudou rozumět, co se s nimi děje.