První rok jsme zkoušeli variantu s obyčejným gaučem a samostatnými policemi. Výsledek? Pod postelí se válely knížky, pod stolem leporela a ve skříni spacák. Pak jsem narazil na model, který mi změnil život. Byla to pohovka s moderním click-clack mechanismem, který umožňuje během deseti vteřin proměnit sedačku v lehátko. Nemusíte složitě vytahovat spodní díl, stačí zatáhnout za popruh a opěradlo se samo sklopí. V rozloženém stavu nabízí lůžko o rozměru 190 x 140 centimetrů, což je akorát pro průměrně vysokého dospělého. A pod sedákem se skrývá prostor na dvě sady ložního prádla a tři polštáře. Najednou jsem měl domácí knihovnu, která sice zabírala stejnou podlahovou plochu jako dřív, ale teď doslova dých

Co mě ale na celém konceptu nejvíc baví, je estetická stránka. Klasické knihovny vypadají jako regály z kanceláře. Tady jsem dal přednost variantě s velvet upholstery – sametovým čalouněním v tmavě zelené barvě. Na omak je hebký, odolný vůči skvrnám od kávy a v zimě působí příjemně teple. Kolem pohovky jsem nechal postavit otevřené police z masivu, které ladí do stejného odstínu. Knížky, desky a pár sukulenty vytvářejí dojem, že nejde o sklad knih, ale o obývací pokoj, kde se schází celá rodina. A klíčové je, že se nikde nehromadí bordel. Každá věc má své mí

Když jsme se stěhovali do bytu 2+1 s výtahem z roku 1985, prvních čtrnáct dní jsem trávil večery skládáním krabic knížek na hromady podle žánru a velikosti. Pak přišla realita. Místo na klasickou knihovnu bylo tak akorát na úzkou stěnu v obýváku vedle dveří na balkon. Ale chtěl jsem tam mít i místo pro dětské leporelo, noty na klavír a pár gramodesek. A hlavně, domácí knihovna se mi v hlavě rýsovala nejen jako regál na papír, ale jako funkční koutek, který v malém bytě nezabere zbytečnou podlahovou plochu. Začal jsem měřit a přeměřovat, protože třicet centimetrů navíc znamená rozdíl mezi tím, zda se do místnosti vejde ještě křeslo, nebo

Vybavení interiéru není jen o vzhledu, ale o tom, jak v něm budete žít. Když se rozhodnete pro funkční kousek, který nahradí postel i pohovku, výrazně tím uvolníte místo pro ostatní interior accessories, třeba police na knihy, stojací lampu nebo koberec. Právě ta rovnováha mezi praktičností a estetikou dělá domov skutečně útulným. Nemusíte mít obří obývák, abyste v něm mohli pohodlně spát a sedět. Stačí jedna dobře promyšlená investice. Až příště půjdete do obchodu, nekoukejte jen na barvu a cenu. Zkuste si lehnout, vyzkoušejte mechanismus a představte si, že na tom kousku strávíte třetinu svého života. Pak už bude rozhodování jas

Prvním zachráncem se stal objev, který spojil moji touhu po vzdušnosti s nutností uklidit věci. Bed with storage je v malém bytě doslova zlato. Pod postelí s úložným prostorem zmizely zimní bundy, ložní prádlo i knihy, které by jinak ležely na zemi. Samotná konstrukce musí být pevná, proto jsem zvolila variantu s pevným slatted frame. Ten zajišťuje rovnoměrné odvětrávání matrace a hlavně stabilitu. Když na něj položíte 16 cm foam mattress, máte pocit, že spíte na oblaku, a ne na provazovém mostě. A protože miluju ten hřejivý pocit z barev, pořídila jsem na postel povlečení s třásněmi a několik sametových polštářů. Boho interior design tak získal potřebný komfort a já přestala řešit, kde schovat spacák pro nečekané ho

Klíč k tomu, aby tento koncept fungoval, obvykle tkví v tom nejméně očekávaném kusu nábytku. V našem případě to byl ten prokletý gauč. Potřebovali jsme, aby sloužil na sezení přes den, ale zároveň se z něj v noci stala regulérní postel pro návštěvy z venkova. Klasický rozkládací gauč byl příliš masivní a jeho polohovací mechanismus žral místo. Pak jsme narazili na variantu s click-clack mechanismem. Lehce sklopíte opěradlo, a během vteřiny máte rovnou plochu. Skvělé, říkali jsme si. Jenže první noc, když na něm spal bratranec, si stěžoval na tvrdost. Problém byl v tom, že původní výplň byla jen tenká pěna, která se během pár hodin proležela. Museli jsme přikoupit samostatnou paměťovou pěnu na přikrytí, což zhatilo původní plán mít vše v jednom. Teprve pak jsem začala barvu řešit opravdu systemati

Zásadním detailem, který často podceňujeme, je kvalita spací plochy. Když si koupíte levnou rozkládací sedačku s tenkou pěnou, po roce vás záda přestanou poslouchat. Proto jsem sáhl po variantě s kvalitním slatted frame, tedy lamelovým roštem, který je zapuštěný do konstrukce. Tenhle typ roštu zajišťuje, že se váha rovnoměrně rozloží a matrace nedostane propadliny. K tomu jsem přidal foam mattress o tloušťce 16 centimetrů s paměťovou pěnou. Zní to jako luxus, ale cena se pohybuje v řádu několika tisíc korun a výdrž je oproti obyčejné pěně dvojnásobná. Výsledek? Babička už neříká, že ji bolí záda, a já mám klid, že když přijede kamarád na víkend, nevzbudí se s křečí v k